Česká přísloví
Co je doma, to se počítá.
Dočkej času jako husa klasu!
Jeden čehý – druhý hot.
Kdo maže, ten jede.
Když ti peníze chybí, každý tě nerad vidí.
Lépe je aby děti plakaly než otcové.
Není růže bez trní.
Pod svícnem bývá tma.
Sebechvála smrdí.
Mnoho psů zajícova smrt.
Není na světě člověk ten, aby se zavděčil lidem všem.
Maličkosti dělají dokonalost, ale dokonalost není maličkost.
Za málo peněz málo muziky.
Sváříte se jak vrabci o cizí peří.
První vyhrání z kapsy vyhání.
Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech.
Komu je dáno, postrčit nepotřebuje.
Kdo se blátem obírá, zamaže se.
Na posměváčky jsou také háčky.
Když se dva hádají, třetí se směje.
Host do domu, Bůh do domu.
Hlavou zeď neprorazíš.
Člověk míní, pán Bůh mění.
Nechat si pro „strýčka příhodu“.
Moudřejší ustoupí.
Ševče, drž se svého kopyta!
Mužovým srdcem je svět, světem ženy je srdce.
Koně můžeš donutit jít do vody, nemůžeš ho ale přinutit z ní pít.
Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.
Před nikým se neponižuj, nad nikoho se nepovyšuj.
Zadarmo ani kuře nehrabe.
Vede to od desíti k pěti.
Osla prozradí uši, hlupáka slova.
Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.
Každý má právě tolik ješitnosti, kolik mu chybí rozumu.
Hloupost a pýcha na jednom stromě rostou.
Čistému vše čisté.
Já o voze, ty o koze.
Komu není rady, tomu není pomoci.
O kom se mluvívá, nedaleko bývá.
Lepší jeden prd než deset doktorů.
Věrný pes a starosti se nikdy neztratí.
Kdo nemá nic, nemůže nic ztratit.
Devatero řemesel, desátá bída.
Čas vyléčí všechny bolesti.
Když dva dělají totéž, není to totéž.
Není všechno zlato co se třpytí.
Neříkej hop, dokud nepřeskočíš.
Jsou jako dva kohouti na jednom smetišti.
Dav je vždycky slepý.
Je s ním řeč jak s posraným tanec.
Čert nikdy nespí.
Hladit proti srsti.
Kdo se moc ptá, moc se dozví.
Lenivého tahá mráz za nos, před pilným smeká.
Lepší dvakrát vyhořet, než se jednou stěhovat.
Pes který štěká, nekouše.
Nevděk světem vládne.
Nenechávej všechno na jedné hlavě.
Mluví, jakoby hrách na stěnu sypal.
Nehas co tě nepálí.
Mlčet jako ryba.
Kovářova kobyla chodí bosa.
Kopřivu mráz nespálí.
Naděje umírá poslední.
Kdo se bojí, nesmí do lesa.
Kdo pozdě chodí sám sobě škodí.
Kdo čeká ten se dočká.
Jaký pán, takový krám.
Kdo chce kam, pomozme mu tam.
Jak se do lesa volá, tak se z něho ozývá.
Chybovat je lidské.
Hněv přátelství ruší.
Dobré slovo i železná vrata otevírá.
Čím dřív, tím líp.
Co pán prosí to být musí.
Co je šeptem, to je čertem.
Bližší košile, než kabát.
Co na srdci to na jazyku.
Čest je nad peníze.
Darovanému koni na zuby nehleď!
Dvakrát měř, jednou řež!
Chudoba cti netratí.
Host a ryba třetí den smrdí.
Jak k jídlu tak k dílu.
Jedna ruka netleská.
Každá kočka v noci černá.
Kde člověka neznají, berou ho podle toho, jak vypadá.
Jedno dobré slovo hřeje srdce celou zimu.
Kdo nemá trápení, neví co je radost.
Kdo lže ten krade.
Kdo zlým odpouští, dobrým škodí.
Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek.
Čas nejlépe poradí.
Čumí jako když nadloube volovi.
Hlad je nejlepší kuchař.
Chybami se člověk učí.
Horší jazyk falešníka, nežli kopí protivníka.
Jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet.
Kam vítr tam plášť.
Kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti.
Kdo seje vítr, sklízí bouři.
Když se kácí les, létají třísky.
Můj dům – můj hrad.
Nechval dne před večerem.
Nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůře.
Oheň slámou neuhasíš.
Po čem nejvíce toužíme nás nakonec zotročí.
Pro jedno kvítí slunce nesvítí.
Nevědomost hříchu nečiní.
S jídlem roste chuť.
Pýcha předchází pád.
Poturčenec horší Turka.
Proti gustu žádný dišputát.
Rozumí tomu jako koza petrželi.
Strach má velké oči.
Voda žene mlýny víno jazyky.
Vyrážel klín klínem.
Zlatá uzda nedělá lepšího koně.
Žádný strom neroste do nebe.
Běda té slepici, na které se jestřáb učí.
Co oči nevidí srdce nebolí.
Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění.
Dobro i zlo se vrací.
Chytrému napověz, hloupého trkni.
Kam nemůže čert, nastrčí ženskou.
Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde.
Kdo se směje naposled, ten se směje nejlépe.
Kdo nic nedělá, nic nezkazí.
Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají.
Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem.
Mladí žijí z naděje, staří ze vzpomínek.
Na každém šprochu pravdy trochu.
Lež má krátké nohy a daleko nedojde.
Nikdy neříkej nikdy.
Práce kvapná, málo platná.
Přišel k řeči jako Turek k šavli.
Střepy přinášejí štěstí.
Raduj se z toho co máš a netrap se pro to co nemáš.
Snídej sám, o oběd se rozděl s přítelem a večeři dej celou nepříteli.
Ve dvou se to lépe táhne.
Všeho s mírou.
Zloděj volá „chyťte zloděje“.
Vrána vráně oči nevyklove.
Boží mlýny melou pomalu, ale jistě.
Co se vleče, neuteče.
Čert snáší (sere) vždycky na větší hromadu.
Jestliže případ je snadný, tu kdokoli promluvit umí.
Chytrost nejsou žádné čáry.
Jiný kraj, jiný mrav.
Kdo uteče ten vyhraje.
Koho chleba jíš, toho píseň zpívej.
Láska kvete v každém věku.
Mluviti stříbro, mlčeti zlato.
Mrtvému koni oves prosívat.
Nejvyšlapanější cesty nevedou nikam.
Nezasel, aby mu kroupy nepobily.
Oko za oko, zub za zub.
Podej mu prst a chytne ti celou ruku.
Sedej nejprv na malého koně.
S kým jsi nerostl, s tím si také nehraj.
Tichá voda břehy mele.
Za blbost se platí.
Vlk se nažral a koza zůstala celá.
Zdi mají uši.
Vezmi rozum do hrsti.
Žena je plémě hadí. Nejdřív tě hladí, potom tě zradí.
Sluší-li mlčení moudrým, tím spíš pak sluší hloupým.
Slibuje hory doly.
S čím kdo zachází, tím také schází.
Ráno moudřejší večera.
Všechno zlé je k něčemu dobré.
V jednoduchosti je krása.
Škoda každé rány která padne vedle.
Více hlav víc ví.
Z bláta do louže.
Zlaté slovo, které zůstane v ústech.
Z deště pod okap.
Ženy rychleji objeví chyby a muži zase dobré vlastnosti.
Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá.
Sytý hladovému nevěří.
Sekerou okno neumyješ.
Ryba smrdí od hlavy.
Roste jako houby po dešti.
To, co vlk uchvátí, jen nerad vrátí.
Přestaneš-li líti, přestane téci.
Protivy se přitahují.
Prázdná nádoba (prázdný sud) nejvíc duní.
Ozdobuj se vědomostmi a ne oblečením.
Nula zůstane nulou na každém místě.
Nic netrvá v světě věčně, ani láska k jedné slečně.
Proč stahovat kalhoty když brod je ještě daleko.
Nemaluj čerta na zeď.
Mluví co mu slina na jazyk přinese.
Mít máslo na hlavě.
Nečekej, až se zima zeptá cos dělal v létě.
Nestojí za zlámanou grešli.
Lehce nabyl, lehce pozbyl.
Kolik hlav tolik rozumu.
Kutna mnicha nedělá.
Kdo nehraje, nevyhraje.
Jednou je nikdy, dvakrát je zvyk.
Kdo dřív přijde, ten dřív mele.
Kdo rychle dává, dvakrát dává.
Hodně ženichů z Drážďan, žádný od Berouna.
Dnes tlusto, zítra pusto.
Čumí jak čerstvě vyoraná myš.
Číhá ubohý co vrána na ouhoře.
Co nemáš sám rád, nečiň druhému.
Bez peněz do hospody nelez.
Dobrá hospodyňka pro pírko přes plot skočí.
Duše je neznámá krajina.
Co se v mládí naučíš, v stáří jako když najdeš.
Jablko nikdy nespadne daleko od stromu.
Hudba, víno jedno jsou.
Každý cikán hádá podle své planety.
Kdo šetří má za tři.
Komu se nelení, tomu se zelení.
Kuj železo, dokud je žhavé.
Lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše.
Líná huba holé neštěstí.
Na každého jednou dojde.
Nejlepší obranou je útok.
Odvážnému štěstí přeje.
Mladí ležáci, staří žebráci.
Nemusí pršet, stačí když kape.
Na hrubý pytel hrubá záplata.
Peníze kazí lidi.
Malé ryby také ryby.
Přej a bude ti přáno – dej a bude ti dáno.
Pozdě bycha honit.
Potrefená husa zakejhá.
Proti věku není léku.
Nové koště dobře mete.
Opatrnost matka moudrosti.
Přelez, přeskoč, ale nepodlez!
Každý svého štěstí strůjcem.
I mistr tesař se utne.
Dýmku a ženu nikdy nepůjčuj.
Dobrá rada nad zlato.
Čas jsou peníze.
Čumí jako tele na nový vrata.
Bída bídu plodí.
Co není v hlavě, musí být v nohou.
Čistota půl zdraví.
Domov jsou ruce do kterých smíš plakat.
Dvakrát do stejné řeky nevstoupíš.
Chleba je všude o dvou kůrkách.
I pták se drží svého hnízda.
Jde to s ním s kopce.
Jez do polosyta, pij do polopita.
Kam nechodí slunce, tam chodí lékař.
Každý chvilku tahá pilku.
Konec dílo chválí.
Kdo chvíli stál, už stojí opodál.
Kdo hledá, najde.
Kdo s čím zachází, tím také schází.
Když kocour není doma, myši mají pré.
Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí.
Láska hory přenáší.
Láska prochází žaludkem.
Mladý stromek ohneš, starý ne.
Méně je někdy více.
Není kouře bez ohně.
Nechoď ke kováříčkovi, jdi rovnou ke kováři.
Nezačínej den pitím octa.
O mrtvých jen dobře.
Potrefená ovce se vždycky ozve.
Pýcha peklem dýchá.
Ranní ptáče dál doskáče.
Ruka ruku myje.
Slovo dělá muže.
Slézají se jako švábi na pivo.
Starého psa novým kouskům nenaučíš.
Sypat si popel na hlavu.
Splatit stejnou mincí.
Stará láska nerezaví.
Šaty dělají člověka.
Těžko kozla dojiti.
V nouzi poznáš přítele.
Ukázal mu zač je toho loket.
Trpělivost růže přináší.
Ve víně je pravda.
Všeho moc škodí.
Za dobrotu na žebrotu.
Zameť si nejdřív před vlastním prahem!
Všude dobře doma nejlépe.
Zvyk je železná košile.
Žena vidí hluboko, muž daleko.
Výjimka potvrzuje pravidlo.
V noci každá kočka černá.
Učený s nebe nespadl.
Topí pánu Bohu do oken.
Vládne jako husa v nebi.
V nejlepším je třeba přestat.
Účel světí prostředky.
Světská sláva polní tráva.
Stará stodola dobře hoří.
Sliby chyby.
Štěstí letí rovně, někdy trefí i do vola.
Risk je zisk.
Příklady táhnou.
Práce šlechtí člověka.
Opakování je matka moudrosti.
Zvyk je železná košile.
I mistr tesař se někdy utne.
Cvik dělá mistra.
Chudoba cti netratí.
Když je žák připraven, učitel se dostaví.
Čistota – půl zdraví.
Veselá mysl, půl zdraví….
Stokrát nic umořilo osla.
Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem.
Kdo se bojí, nesmí do lesa.
Láska hory přenáší.
Jména hloupých na všech sloupích.
Mladí ležáci, staří žebráci.
Nechval dne před večerem.
Co je šeptem, to je s čertem.
Těžko na cvičišti, lehko na bojišti.
Bez peněz do hospody nelez.
Jablko napadá daleko od stromu.
Láska hory přenáší!
Každý chvilku tahá pilku.
S poctivostí nejdál dojdeš.
Stará láska nerezaví.
Co se škádlívá, rádo se mívá.
Koho chleba jíš, toho píseň zpívej.
Není všechno zlato, co se třpytí.
Kdo se ptá, nerad dá.
Bez práce nejsou koláče.
Co oči nevidí, to srdce nebolí.
Pro jedno kvítí slunce nesvítí.
Panská láska po zajících skáče.
Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš.
Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá.
Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.
Starého psa novým kouskům nenaučíš.
Dlouhé vlasy, krátký rozum.
Každý chvilku tahá pilku.
Z bláta do louže.
Účel světí prostředky.
Mnoho psů – zajícova smrt.
Zakázané ovoce nejlíp chutná.
Lepší vrabec v hrsti, než-li holub na střeše.
Neříkej hop, dokud jsi nepřeskočil.
Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech.
Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí.
Komu není rady, tomu není pomoci.
Kam vítr, tam plášť.
Co se vleče, neuteče!
Tak douho se chodí se džbánem pro vodu , až se ucho utrhne.
Láska prochází žaludkem.
Mluviti stříbro, mlčeti zlato.
Mluviti stříbro, mlčeti zlato.
Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.
Zadarmo ani kuře nehrabe!
Březen, za kamna vlezem. Duben, ještě tam budem.
Chodí přes tenký led.
Není-li prosinec studený, bude příští rok hubený.
Když se kácí les, lítají třísky.
Vůl zůstane volem i kdyby na housle hrál.
Vše zlé je na něco dobré.
Hlad je nejlepší kuchař.
Kdo se bojí, nesmí do lesa…
Z cizího krev neteče.
Dvakrád měř, jednou řež.
Pýcha předchází pád.
Tichá voda břehy mele.
Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají.
Devatero řemesel, desáté je bída!
Odříkaného chleba největší krajíc!
Komu se nelení, tomu se zelení
Kdo seje vítr, sklízí bouři.
Na každého jednou dojde.
Všechno zlé je k něčemu dobré.
Jaký pán, takový krám.
Pod svícnem bývá největší tma.
Kde nic není, ani čert nebere.
Pes dvojích vrat mívá často hlad.
Kovářova kobyla chodí bosa.
Když se dva perou, třetí se směje.
Nehas, co tě nepálí.
Trpělivost růže přináší.
Líná huba, holé neštěstí
Potrefená husa se vždycky ozve.
Kdo chce psa bíti, hůl si najde.
Mládí nekoupíš, stáří neprodáš!
Všecko trvá až dotrvá.
Každý chvilku tahá pilku.
Kdo hledá, najde.
Neříkej hop, dokud nepřeskočíš.
Pes, který štěká, nekouše.
Jeden za osmnáct a druhý za dvacet bez dvou.
Čiň čertu dobře a peklem se ti odvděčí.
Jaký pán, takový pes.
Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.
Oko za oko, zub za zub.
Dobrá hospodyňka pro pírko i přes plot skočí.
Co máš na srdci, to máš na jazyku.
Kdo chce kam, pomozme mu tam.
Kdo chce s vlky býti, musí s nimi výti.
Sytý hladovému nevěří.
Jak se do lesa volá, tak se z něho ozývá.
Lež má krátké nohy.
Bez práce nejsou koláče.
Kdo jinému jámu kopá sám do ní padá.
Kolik jazyků umíš, tolikrát si člověkem!
Čím víc miluješ, tím více jsi tím druhým.
Kdybys osla do Paříže vedl, komoň z něho nebude.
Ranní ptáče dál doskáče!
Psí štěkot na měsíc neplatí.
Kdo chválí, rád by prodal, kdo haní, rád by měl.
Přátelské služby se neúčtují.
Hněv je špatný rádce.
Humor je kořením života.
Pod sladkým medem tráví lidi jedem.
Často lidé hynou klevetníků vinou.
Hloupost a pýcha na jednom dřevě rostou.
Na každém šprochu pravdy trochu.
Člověk musí být velmi hloupý, aby o tom nevěděl.
Co v srdci vře, v prstech vykypí.
Od dobrého se rádo ulže a k špatnému přilže.
Česká přísloví – lidová
Rozzlobený nikdy nebyl dobrý.
Do očí bratr, za zády had.
Kdo o kom před Tebou, jistě o Tobě u jiných.
Kam tě nezvou, tam se nehrň.
Sytý hladovému nevěří.
Kde se mnoho pije a jí, tam otvírá nemoc dveře.
Židovské přísloví
Chudobnému vyjde bramboračka dráž, než bohatému pečený krocan.
Bůh nestihne být všude a proto stvořil matky.
Žert je polovinou pravdy.
Slezské přísloví
Přes les nevede jediná cestička.
Raději se vrátit, než jít špatnou cestou.
Slovenské přísloví
Kto druhému jamu kope, sám do nej padne…
Kto nikdy nevkročí do vody, nenaučí sa plávať.
Bolo somárovi dobre, išiel na lad a zlomil si nohu.
Nepokúšaj sa smútok utopiť v rume. Vie plávať.
Kůň má čtyři nohy, a přece klopýtne.
Zdravý nemocnému nevěří, sytý hladovému a svobodný ženatému.
Kdo o kom za zády mluví, jistě se ho bojí.
Kdo nemá práci, začne si klepy.
I dobrému kocourovi někdy myš uteče.
Člověk hloupý neustoupí.
Opilý se z toho vyspí, hlupák ne.
On je nejlepší chlap tam, kde je sám.
Na provinilého jakoby lopatou hrnul.
Na lidské hlouposti se dá vždycky nejvíce vydělat.
Moudrý se usmívá, blázen se chechtá.
Latinské přísloví
Manus manum lavat – Ruka ruku myje.
Lupus est homo homini – Člověk člověku vlkem.
Cokoliv dá Ti osud, to snášej a vyhraješ nad ním.
Per aspera ad astra – Přes překážky ke hvězdám.
Nihil est morti tam simile quoam somnus (Nic se tak nepodobá smrti, jako spánek)
Hominem guaero! – Hledám člověka!
Homini plurima ex homine sunt mala! – Nejvíce škod působí člověk člověku!
Nisi paret, impera! (Když vášeň neposlouchá, rozkazuje!)
Tempus vulnera sanat! (Čas rány zhojí!)
Amor ut lacrima oculis oritus in pectus cadit – Láska je jako slza, vzniká v oku a dopadá do srdce.
Ve dvou se to lépe zahne.
Omnia vincit amor (Vše přemůže láska)
O imitatores – servum pecus! Ó napodobitelé – stádo otroků!
Ubi amor ubi dolor ( kde je láska je i bolest )
Historia magistra vitae. – Historie je učitelkou života.
Victi victimus! – Poraženi vítězíme.
Carpe diem quam minimum creduls postero – Užívej dne a nedůvěřuj lehkomyslně zítřku
Mors principum est(smrt je jenom začátek).
Cum spiro spero (Dokud dýchám doufám)
Bis dat quis cito dat (Kdo rychle dává, dvakrát dává)
Quod licet jovi non licet bovi! (Co je dovoleno bohovi, není dovoleno volovi!)
Chceš-li mír, připravuj válku. (Si vis pacem, para bellum)
Quidquid discis, tibi discis !
Čemukoli se učíš, pro sebe se učíš!
Odi et amo = nenávidím a miluji.
Quod me nutrit me destruit – Co mě živí, to mě zničí.
Co je dovoleno bohovi, není dovoleno volovi.
Není vždy čestné, co je dovoleno.
Skutečně šťastný je, kdo připadá šťastný sobě, ne jiným.
Toho, kdo chce jít, osud vede, toho, kdo nechce vleče.
Střídmý v jídle, sám sobě lékařem.
Bez nebezpečí je hra chladná.
Kdo ví o krádeži, je stejně vinen jako zloděj.
Vzdělaný člověk má stále bohatství v sobě.
Vzdávat se něčeho může ten, kdo má na věc vlastnické právo.
Udělal jsem, co jsem mohl. Ať učiní lépe, kdo může.
Občas i hlupák vhodně promluví.
Prostoduchý člověk uvěří každému slovu, vychytralý zvažuje své kroky.
Pravdivou chválou mysl roste.
Pověst roste tím, jak se šíří.
Není nic, co by se nedalo zkazit tím, že se o tom špatně mluví.
Co se říká, to není ani k uvěření, je to k nevíře.
Bratr mající oporu v bratru je jako opevněné město.
Ať zítra miluje, kdo nemiloval nikdy, i ten, kdo miloval, ať zítra miluje.
Anglické přísloví
An aplle a day, keeps doctor a way – Jedno jablko denně, drží doktora pryč.
Buďto příst, nebo jíst, nebo píseň zpívat.
Co platit musíš, plať s úsměvem.
No bees no honey, no work no money – Bez práce nejsou koláče.
There is no smoke without a fire – Není kouře bez ohně.
One man´s meat is another man´s poison – Proti gustu žádný dišputát.
Pokud se pro někoho trápíme, spojuje nás to s ním víc, než kdybychom ho jen milovali.
Láska je kráva, která dojí mezi trním.
Bázlivé srdce nikdy nezíská krásnou dámu.
Kdo nemá bohatých rodíčů, může mít bohaté srdce.
Věrná láska, sáňkování a lov na ptáky netrvá nikdy dlouho.
Řekni mi, co čteš, a já ti povím, kdo jsi.
Německé přísloví
Jak staří hudou, tak mladí pískají.
Když vletí bída do domu, láska vyletí oknem.
Humor je, když se navzdory všemu smějeme.
Hlupáci dělají stále stejné hlouposti, ti šikovnější neustále nové.
Žebrácká polévka nemá oči.
Kdo má žluč v ústech, tomu je všechno hořké.
Žena věrná, milá, jest divná co vrána bílá.
Nezkušený lékař hrbolaté krchovy činí.
Proti věku není léku.
Málo dáti hanba, mnoho škoda.
O nemožných věcech mysliti, mimoděk sebe šáliti.
Od dobrého se rádo ulže a k špatnému přilže.
Nehraď se plotem, hraď se přáteli.
S nepřítelem se nesvař, ale dočekaje ho, když přes lávku půjde, podtrhni mu nohy, ať sám upadne.
Láska je nemoc a zdraví se nechce.
Jeho bába vodila mého dědu za nos.
Řeřavý úhel se od druhého hřeje.
Hubu zapni, oči napni.
Žádný učený z nebe nespadl.
Kdo si svého mistra váží, na toho hlad nedoráží.
Žena muže želí, dokud nezvře zelí.
Svědomí? V podnikání? Co to je?
Dluh není druh.
Kdo nemá, s kým by se vadil, pojmi sobě ženu.
Manželství bez dětí – den bez slunéčka.
Zlý pes ani sám nežere, ani druhému nedaruje.
Metla vyhání děti z pekla.
Blázen dává, moudrý bere.
Malé děti kaši jedí, velké srdce ujídají.
To mám muže! Nikam se mi hoditi nechce – do postele tuze malý, do kolébky tuze velký.
Má dost, kdo je spokojen s málem.
Šetrnost nad bohatství.
Ořech tvrdý, zub červivý. Mladá žena, kmet šedivý. Toho spolknu, radím, se střes, věc nejlepší jest rovná spřež.
Pýcha na ulici a hadry v truhlici.
Ve vývoji lidské společnosti existuje zákon o zachování starostí.
Z sytosti břicha vítězství béřa zadek.
To je život! Koupíš cedník – teče, dáš ho spravit – necedí.
Ráda kočka ryby jí, než do vody nechce.
Nepřítel smířený a břeh podemletý.
Opatrnost matka moudrosti
Kdo mnoho mluví, lže, nebo se chlubí.
Pod sladkým medem tráví lidi jedem.
Cizí blbec pro smích, vlastní pro ostudu.
Každé pachole plno svévole.
Sejde z očí, sejde z mysli.
Hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebere.
Na břich si lehnouti a hřbetem se přikrýti.
Těžko jednou hubou studené s horkým douti.
Zlý člověk, když sám hyne, rád by celý svět zahubil.
Přichází-li chudoba dveřmi, prchá láska oknem.
Rozlobený nikdy nebyl dobrý.
Manželství bez dětí, den bez slunéčka.
Dobré vyspání stojí za snídani.
Mladí ležáci – staří žebráci.
Kdo umí zpívat a smát se, ten se neleká žádného neštěstí.
Tchyně a uzené – nejlepší studené.
Jaký je stav utkání ? Vedeme 1:1. Musíme vyrovnat.
Chceš-li moudrým mužem slouti, dej mnohé řeči kolem sebe plouti.
Lékař je poctivý kat.
Kdo nemá s kým by se vadil, pojme sobě ženu.
Půjčka jde vždy s pláčem domů.
Která slepice nenese a kdáče a žena na svého muže kváče, která pak slepice kokrhá a žena se na svého muže potrhá – té slepici sluší upéci a ženě dáti kyjem po pleci.
Co v srdci vře, v prstech vykypí.
Strach veliká věc a smrt holé nezdraví.
Nepálený dubový popel nejlepší pro lenost prostředek.
Víno jest zrcadlo mysli.
Kde dva rozmlouvají, třetí v hrdle bývá.
První předchůdcové v lásce jsou oči.
Je lepší uklouznout nohama než jazykem.
Dobré jídlo, dobré pití prodlužují živobytí.
Naděje má hluboké dno.
Na cizím dvoře jehňata tučnější.
Soudce má na obě uši slyšeti.
Nemluv o provaze v oběšencově domě.
Chceš-li ztratit přítele, puč mu peníze.
Bylina bez květu, panna bez studu řídko přichází k jakému užitku.
Světa nepřebudu, díla nepředělám.
Často lidé hynou klevetníků vinou.
Dalo se hovno v tanec a ještě si boky podepřelo.
Svět se točí jako kolo; měj přátele, veziž koho.
Host do domu, bůh do domu.
Kde je málo úsměvu, tam je málo úspěchu.
V hněvu vyvře, co na srdci vře.
Manželé, kteří se milují, řeknou si tisíc věcí, aniž promluví.
Ať už máte zdraví jakékoli, do konce života vám nevydrží.
Kdo o kom před tebou, jistě o tobě u jiných.
Plný břich, rozum tich.
Pivo mladé čep vyráží.
U přátel řídko bývej.
Ryba hledá kde je hloubš, člověk kde je líp.
Sytý hladovému nevěří.
Dnes tlusto a zejtra pusto.
Svěř se tetě, roznese tě po všem světě.
Kozel nebezpečen zpředu, kůň zezadu, zlý člověk odevšad.
Nemoc na koni přijíždí a pěšky odchází.
Sportem k invaliditě.
Slova se nepočítají, ale váží.
Existují dva druhy mužů. Chytří a ženatí.
Kam čert nemůže, nastrčí bábu.
Nezasel, prý aby mu kroupy nepobily.
Chceš-li ztratit přítele, půjč mu peníze.
Má dost kdo je spokojen s málem.
Vyhni se opilému, jakož i bláznu!
Přílišné štěstí, pouhé neštěstí.
Lepší moci hrst než práva pytel.
Rci pravdu, a viz, kudy utečeš.
Humor je kořením života.
Kde pití a hody, tam i choroby.
Kdo myslí na sebe, když se má dobře, zůstane sám, upadne-li do bídy.
Lepší dobře se oběsit, než zle oženit.
Hlava šedivá, a rozum v háji.
Čím dále v les, tím více dřev.
Komu není rady, tomu není pomoci.
Nakřápnutý hrnec nejdéle vydrží.
Ohně nelze upáliti, vody utopiti, větru udusiti a pravdě zahynouti.
Všechna sláva, polní tráva.
Pozdní hosti jedí kosti.
Starý přítel a staré víno řídko chybuje.
Práce kvapná málo platná.
Kůň, panna a víno velké čistoty potřebují.
Přátelské služby se neúčtují.
Každá liška chválí svůj ocas.
Ptáka poznáš po peří, vlka po srsti, člověka po řeči.
Kde jest dobrý konec, dobrá jest celá věc.
Boží mlýny melou pomalu, ale jistě.
Blázen dá víc než má.
Práce je posvátná, ale blahoslavený, kdo se jí umí vyhnout.
Čiň čertu dobře, peklem se ti odvděčí.
Tomu, kdo se dívá, není žádná práce zatěžko.
Víno nemá závory.
Blázen každého za blázna soudí.
Něco vždy bude, ale jenom Bůh ví, co.
Kde rodina v rozboji, tam je zlato na hnoji.
Chodí štěstí dokola, sem tam padne na vola.
Lidé pro nás stromy sázejí, sázejme my též.
Žádná píseň není tak dlouhá, aby jí nebylo konce.
Štěstí má mnoho přátel.
Podvod a klam zradí se sám.
Nohy natahuj, jen co peřina stačí.
Když se starý člověk jednoho rána probudí a nic ho nebolí, znamená to, že je mrtvý.
Dobré slovo hubu nespálí.
Pro smrt není léku, byť člověk snědl apatéku.
Mlčením člověk mnoho řečí odbude.
Když jsou noci nejdelší, lidé jsou si nejbližší.
Do očí bratr, za zády had.
Líná huba holé neštěstí.
Mluviti stříbro, mlčení zlato.
Kdo chválí, rád by prodal, kdo haní, rád by měl.
Každé hrábě hrabou k sobě.
Která chválí cizí muže, snadno vstoupí v cizí lóže.
Nejtěžší je vydělat první milión.
Kůň je jednou hříbětem, člověk dvakrát dítětem.
Člověk by neměl zestárnout, dokud nezmoudří.
Láska je jako louže – neodteče, ale vyschne.
Čím kdo zachází, tím také schází.
Koho kaše spálila, ten i na podmáslí fouká.
Svině, když kaliště mají, na čistou vodu dbají.
Kdo v lásce dlouho váhá, nakonec prohrává.
Pod svícnem bývá největší tma.
Skleróza nebolí, ale co se člověk naběhá!
Neštěstí netřeba hledat, samo od sebe přijde.
Sklenku píti, zdrávu býti, druhou píti, veselu býti, třetí píti, rozum se osvítí. Mnohé však pití všecko zřítí!
Bůh dal lidem pokrm, čert kuchaře.
Příteli k pomoci třeba o půlnoci.
Hněv je špatný rádce.
Špatný vozka, který neumí obrátit!
Laskavé slovo nachází laskavé ucho.
Kdo lže, ten krade a do pekla se hrabe.
Kam tě nezvou, tam se nehrň.
Osel oslu nejpěknější.
Kdo se směje, místo aby zuřil, je vždycky silnější.
Člověk musí být velmi hloupý, aby o tom nevěděl.
Když někdo mlčí, ještě to nemusí znamenat, že nemá co říci.
Bohatství plodí závist, chudoba nenávist.
Hloupost a pýcha na jednom dřevě rostou.
Láska je jako slza. Rodí se v očích a padá k srdci.
Na každém šprochu pravdy trochu.
Naděje umírá poslední.
Škoda krásy, kde rozumu není.
Host a ryba třetího dne smrdí.
Pýcha předchází pád.
Kdo nemá nic, rád by něco, kdo má něco, schlamst by všecko.
Člověka při víně poznáš.
Prázdný sud nejvíce duní.
Žádný strom neroste do nebe.
Tyrolské přísloví
Hašteřivé odpovědi mají suché trny.
Dobrý lék je obyčejně hořký.
Maďarské přísloví
Sova hovorí vrabcovi, že má velkú hlavu.
Pro kohouta je ječmen dražší než perly.
Ne každá písnička se zpívá do konce.
Francouzké přísloví
Hezký obličej velký nos nikdy nepokazí.
Je velmi nerozumné chtít se zároveň zavděčit celému světu i svému otci.
Je třeba zacouvat, aby bylo možno popojet vpřed.
I čert byl krásný, když byl mladý.
Není hanba upadnout, ale příliš dlouho ležet.
Laskavá řeč jazyku neublíží.
Kdo chce spáti sladce, ať večeří krátce.
Nesnaž se utopit smutek v rumu – umí plavat.
Baskické přísloví
Když klepneš džbánem o hlavu a uslyšíš dutý zvuk, nemusí to ještě znamenat, že je prázdný džbán.
Ruské přísloví
Pošli hlupáka pro vodku …a on půlčík přinese.
Žena nehezká se znelíbí, a pěkná se mnohým zalíbí.
Všechny dívky jsou dobré a krásné. Odkud se jen bere tolik zlých ženských?
Nejsou rodiče ti, kdo rodili, nýbrž ti, kdo krmili a dobru naučili.
Na louce naděje se pase mnoho hlupáků.
Modlete se k bohu, ale veslujte ke břehu.
Když se dva psi perou, třetí mezi ně neleze. (Obdoba našeho ,,když se dva perou, třetí se směje.“)
Blb na blbci jede, blbost je popohání.
Dej kopějku, abys nemusel dát celý rubl.
Nevrč, brachu, na zrcadlo, když máš hubu křivou…
Člověka poznáš při hře a na cestách.
Pomluva je jako uhel: když nespálí, alespoň zašpiní.
Když jeden hlupák hodí do moře kámen, ani sto moudrých ho nevytáhne.
Řecké přísloví
Host prázdný, málo vzácný.
Dánské přísloví
Hněv pomine, nenávist v srdci zůstane.
Estonské přísloví
Kdo přemůže svůj hněv, ten přemůže i nepřátele.
Krása bez dobra je jako nezralý ořech – jen zvenku je pěkný.
Finské přísloví
Špatné a dobré počasí neexistuje, je jenom špatné a dobré oblečení.
Příroda sice dává pokrm, ale nepřináší ho až k hnízdu.
Krása je potřebná na svatbu, láska na každý den.
Holandské přísloví
Brzy oheň, brzy popel.
Když přitom člověk není, umyjí mu hlavu.
K příběhu se vždycky něco přidá.
Irské přísloví
Prázdný džbán dělá nejvíce hluku. (Empty vessel makes most noise)
Hloupost má srdce na jazyku, moudrý jazyk v srdci.
Norské přísloví
Věrná láska, sáňkování a lov na ptáky netrvá nikdy dlouho!
Polské přísloví
Kdo na nic nezamíří, nic netrefí.
Nežertuj s tím, s kým jsi nevyrůstal.
Co máš nejraději, poznáš tehdy, až o to přijdeš.
Portugalské přísloví
Zlé slovo poraní víc než ostrý meč.
Turecké přísloví
Když se budeš trefovat do každého štěkajícího psa, do cíle nedojdeš.
Švédské přísloví
Co nemá duši, nemá cenu..
Láska je prsten a prsten nemá konce.
Kde Tě rádi vidí, tam choď zřídka. Kde neradi, tam nechoď nikdy.
Španělské přísloví
Dělej, co chceš -a zaplať.
Ponúknuť priatelstvo tomu, kto chce lásku, je ako dať chlieb tomu, kto umiera smädom.
Kde je láska, je také bolest.
Není dobré nahněvat toho, koho musíš zítra odprošovat.
Manželství je dobré pro dobré.
Chudoba není hanba, ale zlo.
Srbské přísloví
Když je dům postavený, na zedníka si už nikdo nevzpomene.
Čínské přísloví
Člověk, který se neumí usmívat, si nesmí otevřít obchod.
Učení – jako proti proudu plavání: ustaneš na chvíli – vrátíš se o míli.
* Řekni mi a já zapomenu.
* Ukaž mi a já si zapamatuji.
* Nech mne to dělat, a já pochopím.
Když hledáš měsíc, děvče, do studně se nedívej.
Ten kdo hledá dokonalé přátele, nemá žádné.
* Ak chceš byť šťastný jedeň deň, opi sa!
* Ak chceš byť šťastný jeden týždeň, skoľ prasa!
* Ak chceš byť šťastný jeden rok, ožeň sa!
* Ak chceš byť šťastný celý život, rob svoju prácu s láskou a nadšením!
Nezlob se, že růže má trnitý keř, ale raduj se, že trnitý keř má růže.
Má-li člověk v srdci zelenou ratolest, ptáček zpěváček na ni sedne.
V harmonické rodině raší štěstí samo od sebe.
Pro úsměv ženy padají města, pro druhý úsměv celé říše.
Miluješ – li mne, pak miluj i vrány na mé střeše.
Trocha vůně vždy ulpí na ruce, jež podala růži.
Když si nepřiznáš svou chybu, uděláš další.
Omyly moudrého člověka se podobají zatmění slunce: když se mýlí, všichni to vidí a vidí i jeho nápravu.
Jen cizíma očima lze vidět své nedostatky.
Poklona je jako mince. Má dvě strany.
Je mnoho milujících rodičů, ale málo milujících dětí.
Lepší s moudrým plakat, než s hlupákem skákat.
Vzdělanec je pokladem své země.
Existují základní tvary krásy: žena, kůň a loď.
Japonské přísloví
Rodiče mají děti nejdřív na rukou, potom na klíně a nakonec na hřbetě.
Dítě narozené za dne se podobá otci, narozené v noci matce.
I z prachu, když se nahromadí, se stane hora.
Štourat v křoví a vyhnat hada
Sedmkrát spadnou, osmkrát se postavit.
Kdo pije – neví, jak víno škodí, kdo nepije – neví, jak víno prospívá.
Kvůly ztracenému hřebíku, podkova byla ztracena. Bez podkovy byl kůň ztracen. Bez koně nemohla být zpráva doručena. Z důvodu neobdržení informace válka byla prohrána.
Kdo pije, neví, jak víno škodí, kdo nepije, neví, jak prospívá.
Když se tě ptají, neprozradíš nic, ale sám od sebe řekneš vše.
Bohatí nejsou milosrdní a milosrdní nejsou bohatí.
Básníci znají i krajiny, kde nikdy nebyli.
Sto dní práce, jeden den radosti.
Skutečné mistrovství vypadá jednoduše.
V trpělivosti a harmonii je skutečná síla.
Jednou sám vidět je lepší, než stokrát slyšet.
Vědomosti jsou poklad, který svého majitele všude provází.
Strom který padá, nadělá více hluku než celý les, jenž roste.
Kdo neuměl žít, nebude umět umírat.
Zeptáš-li se, stydíš se za svoji nevědomost teď, nezeptáš-li se, stydíš se celý život.
I v pokoji s tisíce rohožemi potřebuješ k přespání jen jednu z nich.
Přehnaná zdvořilost se stává urážkou.
Vstoupíš-li do vesnice, řiď se jejími zákony.
Ve dvou se jde i do pekla veseleji!
Sněhulák si nepotrpí na čaj.
Štěstí rádo navštěvuje dům, ve kterém vládne dobrá vůle.
Korejské přísloví
Není nutné vypít celé moře, abychom zjistili, že je slané!
Cizí zkušenosti odírají kůži, vlastní řežou do živého masa.
Mongolské přísloví
Hloupý muž se považuje za něco lepšího než je žena.
Když se ponižuješ, špatně činíš, když činíš špatně, ponižuješ se.
Perské přísloví
Nepijem proto, abychom upadli, ale abychom se povznesli.
Kdyby nebe vyslyšelo dětská přání, nezůstal by naživu žádný učitel.
Žena je neštěstí, ale nezbavuj, bože, žádný dům tohoto neštěstí.
Kdo všechno prozradí všem, všem bude na obtíž.
I kdyby Tě chválilo tisíc úst najednou – nikdy mezi nimi nesmí být ta Tvoje.
Nemáš-li rád kaši, neříkej o ní, že není dobrá.
Nejedno vysvětlení je horší než samotná chyba.
Každý ať si zamete před vlastním prahem.
Malajské přísloví
Nezačínej den pitím octa.
Libanonské přísloví
Každá mince a každý člověk mají dvě strany.
Arabské přísloví
Neříkej svému příteli to, co nechceš, aby slyšel tvůj nepřítel.
Prodáš – neprodáš, na tom až tolik nezáleží ani: slast z obchodu tkví ve smlouvání.
Neházej vše do jednoho pytle, neuneseš ho…
Měj s přáteli raději strpeni, než abys je ztratil!!
Chceš-li přítele ztratit, půjč mu peníze!
Oči, které plakaly, vidí lépe.
Jediná věc, která nezůstane nikdy skryta, je láska.
Na koňském hřbetě je ráj srdce …
Ženu můžeš zbít kdy chceš, ona už bude vědět za co.
Cizí chyby máme na očích, svoje za zády.
Neházej všechno do jednoho pytle, nezdvihneš ho.
Indiánské přísloví
Nesuď druhého, pokud jsi neušel míli v jeho mokasínách.
Africké přísloví
Smích čistí zuby.
Indické přísloví
Když se kára a buvol shodnou, tak na cestě nezáleží.
Ostatní
Sluha dvojích vrat, mívá mnohdy hlad,
pán myslí, že dá mu druhý
a sluha má hlad a dluhy.
Mládí je božská nemoc, z níž se každý den trochu uzdravujeme.
Všichni se ohlíží na čas, jen čas se neohlíží na nikoho.
Život bez lásky je jako zahrada bez květů.
Popřej mi pane, abych v boji, který jde životem, měl odvahu riskovat a udeřit.
A mám – li zvítězit, dej, ať je to po právu.
A mám – li prohrát, dej, abych dovedl stát u cesty
a pozdravit vítěze, až půjde kolem.
Zítřek, nebo příští život – nevíme nikdy, co přijde dřív.
Kdo pěstuje myšlenky, mnohé sklidí a bez srpu. Indické přísloví
Kdo řekl a udělal, je člověk.
Kdo neřekl a udělal, lev.
Kdo řekl a neudělal osel.
I ďábel může citovat Bibli.
Miluj sebe sama a ostatní tě budou hanět; haň sebe sama a ostatní tě budou milovat.
Je to srdce, které rozdává; ruce už jen dávají.
Kdo miluje svého psa, musí milovat i jeho blechy.
Bolavé oko je viditelné, bolavé srdce nikoliv.
Potmě je každá kráva černá.
Parafráze
Co je malé, to je milé a v posteli roztomilé.
Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se konečně přinese pivo.
Kdo jinému jámu kope, nemusí do ni nutně spadnout, protože při kopání stojí na jejím dně.
Koho chleba jíš, toho píseň raději nezpívej. Mohlo by se stát, že odvracíš pozornost od chleba, který ti nechutná.
Poctivýho nepálí… ale neřád se nedá.
Kdo po tobě kamenem, ty po něm dvěma…
Kde se jí, tam jez. Kde se pije, tam pij. Kde se pracuje, tam nepřekážej… :-)
Neříkej mňam, dokud nemáš polknuto!
Dětma nezatopíš. Malý propadnou roštěm a velký nehoří.
Pro jedno kvítí slunce nesvítí aneb pro jednoho osla sem přec nevyrostla :-P
Více děr – více syslů, více hlav – více smyslů.
Lež má krátké nohy, ale velice rychlé auto.
Kdo šetří, má za tři… roky hovno.
Neříkej moc často „hop“ nebo řeknou, že ti přeskočilo!
Kdo šetří má za tři, kdo krade ten vede!
Není na světě člověk ten, který by ukrad všechno všem.
Kdo se spálil o horkou polévku, fouká i na rybí salát.
Kdo šetří, má za tři. Kdo krade, má za pět, proto já mám za osm.
Když to neklouže, naplivu si.
Neříkej hop, dokud ti nepřeskočilo.
Co tě nezabije, to se tě pokusí zabít znovu…
Až příjde cholera k nám… všichni se z toho poserem.
Ty po mně kamenem, já po tobě cihlou.
Kdo neumí plachtit, po zemi se pachtí.
Z hovna bič neupleteš a když upleteš, nezapráskáš.
Kdo pozdě pozdě, sám sobě nic!
Sekyrou okno neumyješ.
Když je píča v hrsti, tak je rozum v prdeli.
Kdo šetří, má za tři. Kdo krade, má za deset.
Všude dobře… doma manželka
Já na něj chlebem, on na mě kamenem.
Kdo jinému jámu jámu, sám do ní sám.
Kdo se směje naposled, ten má dlouhé vedení!
Kdo jinému jámu kopá… ten je u něj na brigádě.
Jak se do lesa volá… tak myslivec nadává…
Tak dlouho do lesa volal, až přišel hajný a rozbil mu hubu.
Kdo jinému bagr, sám do ní mamut!
Neříkej hop, ani když už jsi přeskočil. Nejdřív se podívej, do čeho jsi přistál…
S poctivostí nejdřív pojdeš.
Bav se s volem o sobotě, když jde v pátek na porážku.
S poctivostí se nejdál dojde. Jenže každý tu dlouhou cestu nevydrží.
Není důležité vyhrát, ale vrátit všechno zapůjčené náčiní.
Máchá sirkou v benzíně.
S poctivoctí nejdřív pojdeš.
Tak dlouho se se džbánem pro pivo chodí, až se všichni ožerou..
Na každé prase se nůž najde.
Neříkej hop, dokud neřekneš hip!:-)
Kdo neskáče, není Čech.
Kdo šetří, má za tři, kdo krade, má za pět.
Na každou svini se najde jednou řezník!!!
Dočkej se času, jako husa klasu, husa čekala… a nakonec chcípla.
Kdo jinému jámu kopá.. je u něj hrobař. (Murphy)
Na Svatého Augusta, hlava k tělu přirůstá.
Na Svatého Řehoře, hlava skáče po dvoře.
Neříkej au dokud nespadneš dolů
Kdo jinému jámu kopá, je u něho na brigádě
Na starém kole se naučíš nejlépe jezdit.
Na svatého Víta hlava ještě neleží a u prdele svítá.
Všude dobře, doma nejhůř.
Co můžeš udělat dnes, odlož na zítra… a když to odložíš na pozítří, tak budeš mít zítra volno.
Kráva zajíce nedohoní (a jak říká doktor Vlach: taková kráva to zase není, aby ho honila).
Není důležité zvítězit, ale vrátit sportovní náčiní.
Ty po mně kamenem, já po tobě cihlou
Čím víc se v hovně šťouráš tím víc smrdí.
Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se dojde pro pivo.
Jíme a pijem proto, abychom žili a nežijem proto, abychom jedli a pili!
Moudrost nekoupíš, hloupost neprodáš!
Lež, máš krátké nohy!
Přísloví pro školáky:
Zvednete pracku a… dostanete facku.
Neříkej hop, ani když přeskočíš, nejdřív se podívej, do čeho jsi šláp!
Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se zajde pro pivo.
Kdo jinému jámu kope, je u něho na brigádě…
Ranní ptáče dál doskáče…. Víc sezobe, dříve pojde.
Kdo jinému jámu kope je ukrajinec, protože jámu si má kopat každý sám.
Všude dobře, tak co doma.
Komu se nelení, tomu se divím.
Netahej dědečka za vousy, vymstí se ti to !
Pro jedno kvítí slunce nesvítí a pro jednoho vola taky tráva neroste…
Lež má krátké nohy. Umí se ale rychle pohybovat a je velice dobře obutá!!!
Tak dlouho říkal hop, až mu z toho přeskočilo.
Myslet, znamená hovno vědět!
Ranní ptáče dřív doskáče do sámošky pro lahváče.
Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá! Proto pozor na cizí díry!! :-)
Kdo jinému jámu kopá, ten se nazývá hrobník…
Kdo jste blbej, radši ani nevycházejte z baráku.
Není důležité zúčastnit se, ale zvítězit!
Ranní ptáče dál doskáče, víc toho sežere a dřív chcípne.
Kdo pozdě chodí, v hovnech se brodí.
Člověku jako počítači neporučíš.
Třikrát měř, jednou řež.
Ranní ptáče bez lahváče vůbec nikam nedoskáče.
