Velmi podnapilý občan se vypotácí z hospody. Potká ho starosta a domlouvá mu:
„Jsi na špatné cestě, Nováku! Nestydíš se?“
„A proč já? Za špatnou cestu, ať se stydí obec!“
Dva rybáři sedí na břehu řeky: „Ti komáři mi připomínají řidiče.“
„Co blázníš, proč?“
„Vědí, že jim jde o život, ale nasávat musí.“
Odsouzenec hledí, jak si kat chystá meče a poznamená: „Jestli si můžu vybrat,
tak nejraději bych byl sťatý slivovicí.“
Na Tři krále přijde Pepíček Nováků za maminkou: „Mami, venku jsou ožralí pánové
a zpívají!“
„Tak vezmi peněženku a dej každýmu dvacet korun.“
„Ale jeden z nich je náš tatínek!“
Přijde chlap do krčmy a povídá: „Zemřela mi manželka.“
A druhý se ho ptá: „Jaká byla její poslední slova?“
„Do hospody půjdeš jen přes mojí mrtvolu!“
Včera cestou z hospody jsme si s kamarádem hráli na Microsoft, já jsem byl
Windows a pořád jsem padal a on byl Servis Pack a snažil se mi zvyšovat
stabilitu.
oo
Do luxusní restaurace přijde podnapilý muž. Zastaví ho číšník u vstupu:
„Dobrý den, máte rezervaci?“
Opilec: „Vypadám na indiána, debile?“
Po bouřlivé silvestrovské noci si to šněruje auto od chodníku k chodníku.
Zaregistrovala je hlídka policie a snaží se vozidlo zastavit. Řidič stavěného
auta se podívá shovívavě na spolujezdce:
„Hele, dnes uděláme vyjímku, vezmemem je!“
Ptá se číšník hosta v restauraci:
„Pane, proč jste tak zamyšlený?“
„Ale, přemýšlím, jestli mi stará říkala, abych si dal jedno pivo a byl doma v
jedenáct, a nebo abych si dal jedenáct piv a přišel v jednu.“
Soudce vyslýchá svědka: „To tedy znamená, že podle vašeho názoru je obžalovaný
alkoholik“?
„Nic takového jsem pane soudce neřekl, ale kdybych byl lahví tuzemáku, nikdy
bych se necítil bezpečně v jeho blízkosti!“
Doktor povídá pacientovi:
„Je mi líto, ale tu nohu musíme amputovat!“
„Uff, to se mi ulevilo, už sem se lekl, že mi zakážete pít!“
Jdou proti sobě po úzkém chodníku dva opilí. Zastaví se a ten jeden povídá:
„Dovolíte pánové, abych mezi vámi prošel?“
A ten druhý poodstoupí a praví: „Jistě, ale musíte jít všichni v zástupu.“
Do hospody přijde kostlivec a povídá:
„Jedno pivo a hadr na podlahu!“
Jeden ctižádostivý režisér se rozhodl, že natočí film o lidech kteří žijí v
horách.
Sestavil tým a vydali se na cestu. Přišli tedy do hor a našli tam baču. Požádali
ho tedy, jestli by jim nemohl popsat, jak vypadá jeden jeho obyčejný den. „Tož,
ráno vstanu. Vypiju flašu. Nasnídám se. Vypiju další flašu. Vyženu ovce na
pastvu. Tam vypiju tak tři flaše.“
Vtom ho režisér přeruší: „Podívejte, takhle by to nešlo. To my do toho filmu
nemůžeme dát, že vy takhle pořád chlastáte. Víte co? Radši místo toho říkejte,
že čtete.“
„Tož dobře,“ na to bača. „Tož ráno vstanu. Přečtu si knihu. Nasnídám se. Přečtu
si další knihu. Vyženu ovce na pastvu. Tam přečtu tak tři knihy. Pak jdu domů.
Navečeřím se. Přečtu si další knihu. No a pak jdu ke kámošu, ten má tiskárnu a
tisknem knihy až do rána.“
Ptá se policista řidiče:
„Jak jste si mohl tak opilý sednout za volant?“
„No prosím těžce, ale kamarádi mi pomohli.“
Opilec se vrací ze zábavy a ptá se na cestu: „Prosím vás, jak se dostanu na
nádraží?“
„To musíte jít stále rovně…“
„A do prdele! Tak to se na nádraží dneska nedostanu!“
„Pane, vy jste ožralý jako prase!“
„Ano, ale mě to do rána přejde. Vy jste škaredá jako ropucha a vás to nepřejde!“
V ruské stanici zastaví vlak. A nejede. A nejede. Když to trvá hodinu, doběhne
rozčilený cestující za konduktérem a ptá se: „Pačemu my něpajechájem?“
Železničář odvětí: „My zameňujem lokomotívu.“
Chlápek se trochu uklidní a vrátí se do kupé. Nicméně vlak se nerozjede ani za
další dvě hodiny. Cestující, už rudý vzteky, běží zase za průvodčím a řve:
„Pačemu my něpajechájem?“ Konduktér: „My zaménili lokomotívu. Kak my zamenili
lokomotívu, pačemu my něpajechájem?“
Na to průvodčí: „My zaménili lokomotívu za vódku.“
Strašně opilý chlap se plazí po ulici a vykřikuje:
„Já už víc nepiju, já už víc nepiju! Toto je akorát.“
Nadává alkoholik slepicím na dvorku:
„Neříkalo by se o vás, že jste hloupé, kdybyste místo vajec snášely rovnou
vaječný koňak.“
„Prosil bych skleničku čisté vody.“
„Ti jebe? Tohle je slušna putyka, tady minerálku nevedeme.“
„Jen mi, pane doktore, řekněte pěkně česky a bez všech cavyků, co mi chybí,“
žádal pacient.
Lekář se usmál a povídá: „Když to tedy chcete vědět, tak vám to řeknu stručně a
pěkně česky – Vy nic neděláte a moc chlastáte.“
Pacient posmutněl: „Tak to mi řekněte raději latinsky, oni se mě totiž doma
budou ptát…“
Letí letadlo nad oceánem a nějak divně manévruje, létá ze strany na stranu,
nahoru, dolů. Z kontrolní věže se s ním spojí:
„Tady věž, prosím hlavního pilota.“
„Hlavní…škyt…pilot leží na… škyt…přístrojové desce… škyt…opilej.“
„Tak prosím druhého pilota.“
„Druhý pilot… škyt…je na mol… v uličce.“
„Tak aspoň navigátora, ať víme, co se děje.“
„Ten sedí… škyt… vzadu a je též… škyt …totalně opilý.“
„Proboha a s kým hovořím?“
„Tady… škyt… autopilot!“
„Pane Nováku, mám tomu rozumět tak,“ povídá doktor, „že alkohol je ve vaší
rodině dědičný?“
„Ale kdepak, pane doktore, nic jsem nezdědil. Všechno je jen za moje těžce
vydělaný peníze.“
Povídá pan Novák v hospodě: „Pane hostinský, vidím, že nějak bohatnete, to není
samo sebou. Že v tom budou nějaké čáry?“
Hospodský se usměje a povídá:
„Kdepak čáry, jenom čárky!“
Profesor chemie žákům demonstruje negativní účinky alkoholu. Na tento pokus si s
sebou na hodinu přinesl sklenici s vodou, sklenici alkoholu a dva červíky. „Teď
pozorně sledujte ty červíky!“ řekl, načež do sklenice s vodou i do sklenice s
alkoholem vložil jednoho červíka. Ve vodě se červík čile kroutil. zato ve
sklenici s alkoholem se začal červík zuřivě kroutit a hned nato klesl ke dnu
nehybný. „Tak co z toho vyplývá?“ zeptal se do pléna. Přihlásí se Standa: „Pijte
alkohol, nebudete mít červíky!“
Co je to absolutní opilost?
.
.
Když se vymočíte u sloupu a pak se snažíte ten sloup zastrčit do kalhot.
Ve veliké kuráži vypadnou na Silvesta po půnoci z hospůdky návštěvníci, měsíček
svítí jako rybí oko a tak se začnou dohadovat.
„Je stříbrný!“ prohlásil první.
„Ne, je zlatej!“ odporuje druhý.
„Stříbrnej – jen se pořádně koukni.“
„Koukni se ty – zlatý!“
Jede kolem cyklista na kole, a tak ho zastaví.
„Pane,“ škytne ten první, „řekněte nám, je ten měsíček zlatý, nebo stříbrný?“
„Který?“ kouká cyklista na oblohu. „Ten vpravo nebo ten vlevo?“
Synovi je čerstvě 18 a ptá se otce: „Tati, když je mi už osmnáct, můžu jít na
pařbu?“
Táta mu povídá, že jasně, ale ať nepije, že ho pak bude druhej den bolet celý
tělo. Tak tedy že jo.
Druhej den se syn probudí strašně dolámanej a hned povídá tátovi: „Proč mě bolí
celý tělo, dyť jsem včera nepil…“ a táta mu povídá:
„To, žes přišel nalitej o půl druhý rána a matce nadával do starejch kurev, to
by mi nevadilo. To, že ses snažil znásilnit vlastní sestru, až se před tebou
musela zavřít do koupelny, to bych taky rozchodil. Ale když ses vysral před
televizi, do toho hovna napíchal párátka a řekls, že ode dneška bydlí ježeček s
náma, tak jsem tě zbil jak koně…“
„Josefe!“ podívá se zpytavě choť pana Nováka, který přichází domů krátce před
půlnocí, „jak mi to vysvětlíš? Ráno sis jenom odskočil k holiči…?“
„Ano, máš pravdu,“ škytne provinile a vysvětluje: „Ale, pořezal mi při holení
krk, a tak jsem se zastavil v hospodě a pozoroval, zda mi ještě dobře těsní…“
„Ožralo, ty jseš schopnej vyměnit mě za basu piv a lahev vodky!!!“
„To zní dobře, nabídl snad během mé nepřítomnosti někdo něco takového?“
Opilý člověk často říká to, co si střízlivý jen myslí.
Opilý muž stojí opřený o strom, šmátrá si v rozkroku a říká:
„No neboj se, vylez. Nebudeme trtkat, jen čůrat.“
„Haló! Mohl bych mluvit s panem manželem?“
„Ne prosím, manžel odešel do hostince, ale každou chvíli ho už musejí přinést.“
V restauraci budí číšník hosta:
„Pane, zavíráme!“
„Tak jo, ale nebouchejte dveřma.“
„Ty dnes nejdeš do hospody na mariáš, Pepo?“ ptá se manželka.
„No, ty by jsi snad hrála s někým, kdo při hře podvádí?“
„Já ne.“
„No tak vidíš a oni také ne.“
Po flámu přijde Pepa domů. Dlouho stojí, dívá se a potom povídá:
„To je zase hloupej program v televizi, co stará?“
„Copak nevidíš, ty ožralo, že stojíš před zrcadlem?“ odpoví mu manželka.
V taxíku jede ožralý chlap a taxikář mu povídá:
„Ještě se nesvlékejte, ještě nejste doma.“
„Cože? No to mi říkáte brzy, já už si dal boty za dveře !!!“
Malinký trpaslík zaleze za kámen a začne si tam honit péro. Až si ho vyhoní, tak
jde ke studánce, napije se z ní a konstatuje:
„Jó ženský a chlast, to je moje!“
„Tak jsem slyšel, že ses oženil.“
„No jo, už mě nebavilo vysedávat po hospodách.“
„No a co teď?“
„Teď už mě to zase baví…“
Baví se dva opilci. Jeden říká:
„Asi začínám vidět dvojmo.“
Druhý vytáhne stokorunu a řekne: „Tady máš ty dvě stovky, co jsi mi kdysi
půjčil!“
Chlap si dá v hospodě 6 fernetů a číšník se ho ptá: „K jaký příležitosti si je
dáváte?“
A chlap nato: „Moje první vykouření.“
„No, jestli to je takhle, tak tady máte sedmýho ferneta na mě!“
„Hm, jestli jich šest tu chuť nesmeje, tak sedmej už nepomůže.“
Říká se těžký ráno opilcovo, a co teprve, když se jednou Pepa probudil s hubou
na kanálu. Chytil se těch šprušlí a zoufale volal:
„Ale za co, pane soudce, za co?!?“
Stojí opilý chlápek u stromu v parku a čůrá. Přijde k němu policajt a přísně se
ptá: „Občane, tady se smí močit?!?“
Chlap jen mávne rukou a říká: „Jó, klidně si ulev!“
„Je váš muž společenský?“
„Ale ano. Stačí, když vidí jít kamaráda do hospody, a už musí jít také.“
Jdou dva v náladě v noci na ubytovnu a jeden z nich se diví:
„Jak to pěkně chrupe pod nohama! Kde se vzal takový mráz, teď v červenci?“
„Kamaráde, to není mráz, to je skleník. Jdem přes zahradnictví.“
Přijde muž brzy ráno domů, celý ožralý. Žena mu vyhrožuje:
„No počkej, ty uvidíš!!!“
„No, to asi těžko. Pili jsme totiž denaturák.“
Naštvaná žena:
„Jak si to představuješ, přijít domů napůl zpitej?“
„Já za to nemůžu, došly mi peníze.“
„Už si viděl bílého slona?“
„Ne, já zase tolik nepiju.“
Manželka: „Už vím, co bych chtěla k narozeninám. Přeju si ten nový mobil!“
Manžel: „A nemůžeš si přát něco splnitelnějšího?“
Manželka: „Tak stačilo by mi, kdybys tolik nechlastal!!!“
Manžel: „Chceš k němu i nabíječku?“
Vrchní volá na hosta:
„Pane, zapomněl jste zaplatit!“
„Vždyť jsem taky pil proto, abych zapomněl!“
Muž přijde večer domů, žena mu povídá:
„Rozhodni se buď já anebo hospoda!“
.
.
.
.
„Čau hoši! Tak jsem zase tady!“
Je snadné být abstinenetem, máš-li auto, přísnou ženskou a málo peněz.
Potkají se dva známí o půlnoci ve městě:
„Pojďme ještě na pivo,“ povídá jeden.
„Nemůžu, jdu na přednášku.“
„Nevymlouvej se. O půlnoci už přeci přednášky nejsou.“
„To teda neznáš moji ženu.“
Víte, jak se na Moravě dělí vína?
.
.
1. Dá se
2. Dá se svařit
3. Nedá se
4. Dá se Pražákovi
Policista zastaví auto:
„Pane řidiči, vy jste pil rum!“
„To není možné. Kolega tvrdil, že to je koňak!“
„Mám si dát ještě jednu nebo si nemám dát ještě jednu? Břicho říká, že jo, hlava
zase, že ne. Hlava je moudřejší než žaludek. Moudřejší tedy ustoupí. Pane
vrchní, ještě jednu.“
Tuhle jsem si všiml zvláštní věci u těch chlapů, co pořád vysedávají po barech a
hospodách.
Našel jsem jen dva dobré důvody pro jejich počínání. Buď nemají manželku, se
kterou by byli doma… nebo mají.
„Ožralo, jindy chodíš aspoň do půlnoci z hospody domů a dnes až ráno, nestydíš
se?“
„Víš, miláčku, oni mají zítra mimořádně zavřeno, tak jsem si to musel
nadpracovat.“
“Pustím tě do hospody, ale jen když mi slíbíš, že budeš do devíti doma.”
“Dobře do devíti budu doma a pak teprve půjdu.”
Po milování:
„Nechtěla by ses projít přes park, miláčku?“
„Ráda.
„To je skvělý! Hoď na sebe ten hezkej kabátek a skoč do hospody za park pro dva
lahváče.“
„Proč máš tak sedřenou držku?“
„Ale, včera večer mi vyhodili z hospody kabát.“
„A co to má co dělat s krví ve ksichtě?“
„Coby, já byl v tom kabátu oblečenej.“
Alkohol je náš úhlavní nepřítel, ale nemáme však milovat své nepřátele jako své
bližní?
Naštvaná manželka si stěžuje svému partnerovi, že tráví každý volný večer v
baru. On jí říká:
„Tak tam pojď jednou se mnou !“
Tak jdou spolu do baru. Manžel se ptá:
„Tak, co si dáš k pití ?“
„No, asi to samé, co ty.“
Manžel objedná dva panáky whisky a svého hned kopne do sebe. Manželka ochutná,
zakření se, vyplivne to a povídá:
„Tfuj, jak to vůbec můžeš pít ?!?“
„No vidíš. A ty si myslíš, že se tady každej večer bůhvíjak bavím!“
Hodně zpitej chlápek vejde do baru a poručí si panáka. Barman ho obslouží a ptá
se, jestli by si pán nechtěl zahrát šipky. Tři šipky jen za dolar a když dá
všechny do desítky, vyhraje zvláštní cenu. Opilec souhlasí. Bafne první šipku a
trefí prostředek. Dá si dalšího panáka, na rozhoupaných nohou zamíří druhou
šipku a zase trefa. Po dalších dvou panákách se sotva drží na nohou, ale třetí
šipku taky trefí. Barman neví, co by mu dal jako cenu, tak sáhne do ozdobného
terária a vytáhne jednu malou želvu. Opilec ji sebere a odchází.
O tři týdny později se ten ožrala objeví v baru zase, pořádně zpitej zase začne
hrát šipky, a zase třikrát trefí. Barman, trochu taky v náladě a docela bledě s
penězma, neví, co by dal za cenu a ptá se:
„Promiňte, ale co jste vyhrál posledně?“
„Hovězí hamburger ve tvrdý housce!“
Alkohol je metla lidstva, ale jednotlivcům neškodí.
První investiční fond alkoholiků:
„Spojíme Vaše peníze s naší žízní!“
„Proč jsi se rozváděl?“
„Hrozně pila.“
„No, ale ty taky piješ.“
„No právě, docházely nám peníze.“
Dva kamarádi vyjdou z baru a dívají se na nebe.
„To je ale nádherná noc,“ povídá první. „Jen se podívej na ten měsíc.“
„To není měsíc, ty blbče,“ škytne druhý. „To je přece slunce.“
Chvilku se spolu hádají a vtom k nim přistoupí třetí opilec.
„Hele, pomoz nám,“ požádají ho. „Podívej se nahoru a řekni, jestli to je měsíc
nebo slunce.“
„Já nevím,“ vzdychne třetí. „Nejsem odsud.“
„Pane doktore, můžu si dát sklenku červeného?“
„Minulý týden jsem vám jasně řekl, že nesmíte pít absolutně žádný alkohol, tak
proč se mě na to ptáte?“
„No, já,“ zní rozpačitá omluva, „já, jestli ta věda neudělala nějaké další
pokroky?“
Přijde do baru hokejista s fotbalistou.
Hokejista: „Whisky s ledem.“
Fotbalista: „Whisky, ale s trávou.“
Potkají se dva podnapilí.
Jeden vede kozu. „Kam vedeš to prase?“ ptá se první.
„Jaké prase,“ diví se druhý, „tohle je přece koza.“
„Ty mlč, tebe jsem se na nic neptal,“ říká první.
„Manžel není doma?“
„Ne, je v hostinci, ale každou chvíli ho už mají přinést.“
Do hospody přijde gorila a objedná si pivo.
„Jedno pivo, to bude za 100 korun,“ povídá barman.
Gorila zaplatí a napije se piva.
„Teda, moc goril k nám zrovna nechodí“, poznamená barman šokován tím, že gorila
mluví a chodí sama do hospody.
„A vy se divíte,“ namítne gorila, „když chcete stovku za pivo?“
Heslo dne:
„Kouřit sice budu, ale pít nepřestanu!“
„Pijete ve službě?“
„Ve službě nepiji, leda když přijdu do práce opilý.“
„Pár skleniček vína vás činí neobyčejně svůdnou a krásnou, slečno.“
„Já jsem ale nic nepila!“
„Ovšem, vy ne, ale já.“
„Pepo, slib mi, že kvůli mně přestaneš pít!“
„Ale drahá, já přece nepiju kvůli tobě.“
Host v baru na vrchního:
„Už musím jít domů. Dejte mi něco, abych vystřízlivěl.“
„Prosím. Tady je účet.“
Víte, z čeho vznikl člověk?
.
.
Z trnky. Z trnky je totiž slivovice, ze slivovice je opice a z opice je člověk!
Ožrala nastoupí do tramvaje, drží se tyče a dívá se tupým pohledem po lidech.
„Všechny ženy na levé straně jsou kurvy! Všechny ženy na pravé straně jsou
hloupé husy!“ zakřičí na plnou tramvaj.
„No, dovolte!“ ohradí se jedna ze žen „Jaká jsem já kurva?“
„No, dobře, tak běž na pravou stranu…“
Přijde patnáctiletý mladík do hospody a volá na výčepního: „Jedno velký pivo!“
Výčepní se ptá: „A bylo ti už 18 ??“
A mladík odpoví: „Tak si dám malý…“
Trosečník je už asi 25 let na pustým ostrově a jednou ráno mu moře vyplaví
nádhernou ženskou. Když ji probere a vysvětlí situaci, ona povídá: „To jseš asi
rád, že už máš to, co ti tak dlouho chybělo co?“
Trosečník se rozzáří:
„COOOOOŽŽEEEE??? Ty máš sebou pivo???“
Jede zajíc po lese na tříkolce a vidí vlka, jak se celý wožralý svíjí u pařezu.
Zajíc zastaví „Vlku, vlku… Já se ti divím… Podívej se na mne. Nechlastám a
mám tříkolku a ty? Akorát tak opici…“ Vlk po něm hodí flašku, zajíc uteče a
vlk chlastá dál, až okolo jede jezevec na mopedu „“Vlku, vlku… Já se ti
divím… Podívej se na mne. Nechlastám a mám moped a ty? Akorát tak opici…“
Vlk se nasere, hodí po něm flašku a chlastá dál, až okolo jede medvěd na
Harleyovi… „“Vlku, vlku… Já se ti divím… Podívej se na mne. Nechlastám a
mám Harleya a ty? Akorát tak opici…“ Vlk se opět nasere a mrskne po medvědovi
flašku.
Druhý den sedí zajíček u smrku. Opravuje zlomená řídítka. Vedle něho mění
jezevec propíchlou gumu a medvěd se hrabe v motoru. Najednou vedle nich zastaví
vlk v Jaguárovi. Mávne prackou ve vzduchu a samo se otevře okno…
„Tý vole – vlku… Komus to ukradl?“
„Hovno ukradl. Včera jsem vrátil flašky…“
Učitel si o prázdninách přivydělává jako výčepní v jedné z hospod:
„Chlapi, jestli mi budete do toho čepování kecat, tak vás rozsadím.“
„Nechápu, proč jste mě přivedli na policii?“ stěžuje si muž se silnou „opicí“…
„To kvůli alkoholu,“ upřesňuje seržant konající službu.
„No super! Dejte mi dvě deci koňaku.“
Baví se dvě ženy v tramvaji:
„Co dělá váš manžel?“
„Leží v nemocnici.“
„A na co si stěžuje?“
„Na akutní nedostatek piva.“
Manžel se vrací z hospody a prásk, uklouzl a rozsedl manželčinu čínskou vázu v
předsíni. Sáhne si na zadek – samá krev.
Svlékne si kalhoty, stoupne si před zrdcadlo, náplastí si ošetří všechny rány na
zadku a jde spát.
Ráno ho manželka budí a řve na něj: „Že jsi přišel v noci opilý, to vím. Že jsi
mi rozbil vázu v předsíni, to taky vím. Ale jedno nepochopím, proč jsi celé
zrcadlo polepil náplastí?“
Žena říká muži:
„Alkohol podražil.“
Muž se zamyslí a říká:
„Tak holt musíme méně jíst.“
Velký hrdina Čapajev se svým sluhou Peťkou pečou berana a chystají se na velkou
pařbu. Když je už beran upečen, vzpomenou si, že jim ještě něco chybí. Peťka se
obětuje a na chvíli odskočí domů. Za chvíli se vrátí a vidí opilého Čapajeva,
kosti z berana a prázdné lahve od vodky. Strašně se nasere a ze vzteku narve
celou beraní páteř Čapajevovi do řiti. Druhý den ráno Čapajev říká Peťkovi: „Já
jsem se včera tak spráskal… představ si, ráno se jdu vysrat za keř, a koukám,
vysral jsem si páteř! Nedovedeš si představit tu fušku, narvat ji zase
zpátky!!!“
oo
Stojí opilec na rohu a vykřikuje:
„Taxi!!! Taxi!!! Taxi!!!“
Za tu dobu kolem projedou asi tři taxíky a ani jeden nezastaví…
Opilec svěsí hlavu a mumlá:
„Taxi!!! Taxi!!! Tak si ho radši vyhoním…“
Jde takhle chlap po ulici a vidí, jak jinej chlápek strašně zvrací. Tak k němu
přijde, poplácá ho po zádech a povídá:
„Máte pravdu, co byste se s tím sral.“
Povídá kamarád kamarádovi:
„Když zajdu do sklípku, tak se mnou žena 3 dny nemluví.“
„A chodíš tam často?“
„Každý třetí den.“
Víte, jaký je rozdíl mezi slivovicí a ženou?
.
.
Slivovice bývá lepší stará a domácí.
Žena je naopak lepší mladá a cizí.
Přijde opilec do hospody a číšník se ptá:
„Co to bude?“
Opilec na to:
„Nic já nepiju.“
Přijde opilec do krčmy a povídá:
„Chci dva CD-Rumy a Interfernet.“
Kam nejlépe investovat své úspory?
.
.
Do alkoholu. Kde jinde byste totiž dostali 40%?
„To musíš furt hrát karty a chodit do hospody?“ zlobí se manželka.
„Nemusím. Já to dělám úplně dobrovolně.“
Povídá hospodský:
„Když se u nás opijete do němoty z našeho pančovaného rumu, tak vám zaručujeme,
že pak budete až do smrti pít Korunní každý den!“
Policajt zastaví auto se zjevně opilým řidičem a nařizuje mu dýchnout do
balónku. Chlápek odmítá a vysvětluje:
„Jsem silný astmatik a proto nemůžu pořádně fouknout.“
Policista tedy chce odebrat vzorek krve, ale chlapík zase odmítá. Policajt:
„Proč ne?“
„Protože jsem hemofilik a nepřestal bych krvácet.“
Policajta už ty výmluvy nebaví a chce, aby chlápek vylezl z auta a přešel po
rovné čáře, ale chlápek zase, že ne. Policajt se ptá:
„Proč ne?“
„Protože jsem na to moc opilej.“
Paní Nováková k manželovi: „Přísahej, že už víc nebudeš pít.“
„Přísahám, ale míň také ne!“
Kdo říká, že je alkohol špatný?
Kdyby nebyl alkohol, tak by nebylo ani abstinentů.
Sedí muž večer před televizí, najednou se zvedne a povídá:
„Stará, oblékni se, jdu do hospody!“
Manželka s radostí odpoví:
„A ty mně vezmeš s sebou?“
„Ne, ale vypínám topení.“
Rozčiluje se kantor ve škole:
„Mapy jsou většině z vás nesrozumitelné, protože na nich nejsou vyznačeny názvy
hospod.“
V restauraci volá host na číšníka:
„Pane číšník, pane číšník…“
„Ano pane, tak co to bude?“
„Pivo a dva rumy na účet volaného.“
Alkoholik je člověk, který pije více než lékař, který to posuzuje.
Přestal jsem pít, kouřit, myslet na ženy.
.
.
Nejhorších 15 minut mého života.
„To jsi celý ty,“ rozčiluje se paní Nováková, „sotva zavřeš dveře, už otvíráš
pivo!“
„Nejvíc ze všeho mě trápí dna.“
„Já vím. Od sklenic, které vypiješ.“
„Ženo, co bude dneska k večeři?“
„Brambory s rumem…“
„Hmm, tak to já pozvu na večeři hrobníka!“
„Tak to ne, vždycky nechá brambory a nacpává se jenom omáčkou!“
Paní Nováková se ptá Pepy:
„Kam jsi dal těch 200 korun, co jsi dostal na nákup?“
„Jednomu staršímu muži.“
„Odkdy jsi takový lidumil? Co vlastně ten chlap dělal?“
„Čepoval pivo!“
Manželka se zlobí na svého muže:
„To se musíš každou sobotu takhle opít?“
„Nemusím. Co bys říkala pondělí?“
Co je to nic?
.
.
Litr chlastu pro dva Čechy.
Přijde ožralý chlapík do prodejny lahůdek:
„Prosím vás… škyt… máte okenu?“
„Ne.“
„A to si říkáte lahůdky?“
Povídá jeden chlápek v baru spolusedícímu:
„Jak ten týden letí. Člověk nestihne ani vystřízlivět a už je tu zase pátek…“
„Poslyš, v poslední době nějak moc piješ.“
„Ale, kamaráde, to já jen proto abych zapomněl.“
„A na co?“
„Na co? Sakra, teď si zrovna nemůžu vzpomenout.“
„Piju všechno kromě asfaltu.“
„A proč?“
„Pomalu teče a tudíž se pomalu opiju.“
oooo
„Karle, tak opilý si přece nemůžeš sednout za volant, vždyť silnice je samá
zatáčka!“
„To nic. Zatáčky mi nevadí, ale ty rovné úseky.“
„Zdeňku, jsi dnes nějaký bledý,“ strachuje se manželka, „nechceš nějaký prášek?“
„Ne, raději se půjdu projít do hospody.“
Přijde chlap do Francouzský restaurace a zrube se tam francouzským koňakem jak
motyka. Když k němu přijde číšník se slovy:
„Budete platit?“
„Berete perly?“
„Ano, zajisté.“
„Tak mě dejte třikrát ústřice a držte mě palce.“
Nedotýkejte se nadrátovaných, ani na zem spadlých.
Dva opilci se hádají jakou barvu má měsíc.
„Ten měsíc je zelenej,“ povídá první.
„Ne, ten měsíc je růžovej.“
„Pane policajt, jakou barvu má měsíc?“
„Škit, ten levej nebo ten pravej?“
Jaký je rozdíl mezi červeným vínem, bílým vínem a burčákem?
Červené víno roztahuje cévy.
Bílé víno roztahuje nohy.
Burčák roztahuje konečník.
„Miláčku, nepůjdeme spolu na romantickou procházku?“
„A to si ty piva nemůžeš koupit domů?“
Chlápek přijde pozdě v noci domů, svalí se na postel a povídá své manželce:
„Promiň, miláčku, ale vsadili jsme se s kamarády v hospodě, kdo vypije víc
panáků.“
„Ano? A kdo skončil na druhém místě?“
Jde opilec domů a marně se snaží strčit klíč do pouliční lampy. Zarazí ho
policajt a ptá se ho: „Co to vyvádíte?“ „Snažím se odemknout dveře od baráku,
ale vůbec mi to nejde.“ Policajt se podívá nahoru a povídá: „Tak si zazvoňte,
nahoře se ještě svítí!!“
… a najednou přede mnou stres! Tak se otočím – a za mnou frustrace! … Tak
jsem prchnul do hospody.
Co má společného slunce a opilec?
.
.
Každej večer někam zapadnou a ráno zase odněkud vylezou…
Někteří lidé povídají, že pít je třeba méně a jiní zase, že pít je třeba více.
Nevím, kteří mají pravdu, ale zhodli se na jednom: Pít je třeba.
oo
Pacient vytrvale popíral, že pije častěji větší množství piva.
„A co váš syn,“ ptal se psychiatr, „poslouchá vás?“
„Syn,“ pravil pacient, „je velice hodný a poslušný. Toho můžu poslat v noci
klidně pro pár piv na nádraží a nikdy neodmlouvá.“
„Je dobrá,“ pohlásil páleničář, „ale pouze pro nevítané hosty.“
o
Jaký je rozdíl mezi červeným vínem, bílým vínem a burčákem?
.
.
Červené víno roztahuje cévy.
Bílé víno roztahuje nohy.
Burčák roztahuje konečník.
Kamarádi vyvlékli z baru svého zcela opilého kolegu. Postavili ho a on spadl.
Znovu ho postavili a znovu spadl. Jde okolo pán radí jim:
„Zkuste ho postavit obráceně, zatím ho stavíte na hlavu.“
Host k barmanovi: „Včera jsem to nějak přehnal, dejte mi něco abych se probral.“
„Prosím, pane, váš účet!“
Hodně zpitej chlápek vejde do baru a poručí si panáka. Barman ho obslouží a ptá
se, jestli by si pán nechtěl zahrát šipky. Tři šipky jen za dolar a když dá
všechny do desítky, vyhraje zvláštní cenu. Opilec souhlasí. Bafne první šipku a
trefí prostředek. Dá si dalšího panáka, na rozhoupaných nohou zamíří druhou
šipku a zase trefa. Po dalších dvou panákách se sotva drží na nohou, ale třetí
šipku taky trefí. Barman neví, co by mu dal jako cenu, tak sáhne do ozdobného
terária a vytáhne jednu malou želvu. Opilec ji sebere a odchází. O tři týdny
později se ten ožrala objeví v baru zase, pořádně zpitej zase začne hrát šipky,
a zase třikrát trefí. Barman, trochu taky v náladě a docela bledě s penězma,
neví, co by dal za cenu a ptá se: Promiňte, ale co jste vyhrál posledně? Hovězí
hamburger ve tvrdý housce!
o
Chlápek se chlubí mezi kamarády v hospodě:
„Včera se mi narodil syn a je celý po mně.“
„Jak jsi to poznal?“
„No, přišel ráno ve čtyři.“
„Co tu děláš? Když jsem se tě ptal, jestli půjdeš na pivo, tak jsi říkal, že
ne!“
„To byl taky nápad, ptát se mne před manželkou!“
Potkají se dva opilí před brankou u baráku a začnou kecat:
„Nazdar! Já jsem Pepa Novák.“
„To není možný! Já jsem taky Pepa Novák!“
„Ale já tady bydlím.“
„No, já tady taky bydlím!“
„Tak jdem dovnitř, ať nám to někdo vysvětlí.“
Zazvoní, otevřou se dveře, vyjde žena a začne řvát:
„No to je teda nádhera. Otec a syn, a sežraní jak prasata!“
Chlápek vejde do baru a poručí si dvanáctiletou whisky. Barman před něj postaví
sklenici a chlápek ochutná a naštvaně říká:
„Helejte, chtěl jsem 12tiletou, jasný? Za tyhle patoky platit nebudu, tohle je
nejlevnější, tříletá whisky.“
Tak mu barman naleje z jiné flašky, ale chlap zas není spokojený, že to je jen
šestiletá. Barmanovi nezbyde nic jiného, než mu nalít opravdovou 12tiletou.
Chlápek je konečně spokojený. Jeden z místních namazaných štamgastů, kteří tohle
z povzdálí sledovali, k němu přistoupí, postaví před něj sklenici a povídá:
„A co si myslíte o tomhle?“
Expert to ochutná, vyplivne a znechuceně říká:
„Safra, dyť to chutná jak chcanky!“
„Taky že jsou, a teď zkuste uhodnout, kolik mi je let.“
Přijde chlápek ke kase v pivnici a říká: „Dej mi pivo, pičo.“
Prodavačka se dožaduje trošky slušného chování a povídá: „A co takhle kouzelný
slovíčko?“
Chlápek na to: „Abrakadabra, pivo pičo..“
Přijde pán do obchodu a ptá se: „Máte denaturák?“
Prodavač odpoví: „Bohužel nemáme.“
„A nějaké jiné vínečko by nebylo?“
Kdo se vždycky chová slušně, když je nalitý?
.
.
Sklenice.
Přijde chlap do baru a řekne barmanovi:
„Jedno suchý Martini.“
Když ho dostane, vytáhne z něj olivu a kopne ho do sebe. Pak si řekne o další,
zase vytáhne olivu a kopne ho do sebe. Takhle jich vypije patnáct a dívá se na
hromádku oliv vedle sebe na ubrousku a říká:
„Barmane, je to deset deka?“
„Myslím, že ano, pane,“ odpovídá barman, „proč se ptáte?“
„Ale, manželka mě poslala pro deset deka oliv.“
Křičí žena na svého muže: „Jak si to představuješ, přijít domů napůl zpitej?“
„Já za to nemůžu, došly mi peníze.“
Muž přijde opilý domů. Manželka mu dá facku a ptá se ho:
„Řekni, budeš ještě pít?“
Muž mlčí. Dostane z druhé strany další facku.
„Řekni! Budeš ještě chlastat?“
„No tak jo“, konečně povídá muž. „Nalej!“
Přijde opilec do trafiky a praví:
„Prosil bych jedny bavlněné ponožky.“
„Promiňte, ale my tu prodáváme jen potřeby pro kuřáky.“
„No a? Vždyť já jsem kuřák.“
Povídá jeden hodně podnapilej chlápek v hospodě:
„Chtěl bych být úplně střízlivej.“
Kamarádi se to ptají: „Proč?“
A on na to: „Abych se mohl zase takhle opít.“
Povídá jedna kamarádka druhé:
„Manžel si ve čtvrtek večer jen tak v pantoflích skočil se džbánem pro pivo.
Vrátil se v pátek, postavil džbán na stůl a povídá: Dneska jsou zase všude
hrozný fronty…“
„Ty vidiny máte z pití. Dejte si raději místo každého piva jedno jablko.“
„To asi nepůjde, pane doktore.“
„Proč?“
„Už jste někdy snědl pětatřicet jablek denně?“
„Před třemi lety mi doktor říkal, že jestli nepřestanu pít, bude ze mě úplný
debil.“
.
.
„Vidíš, měl jsi ho poslechnout.“
„Martino,“ volá pan Novák při návratu domů, „představ si, dnes jsem potkal
mimozemšťana!“
„A co říkal?“
„Říkal: Aqp!rt@$ee©lex1ba.“
„No jo… jako každý chlap se ptal na cestu do hospody.“
Potácí se opilec po ulici až narazí na plakátovací sloup. Zarazí se, šmátrá
rukama po sloupu, ohmatává ho kolem dokola. Když sloup několikrát obejde,
zastaví se a povídá:
„Panebože, zaživa mě tu zazdili!“
Dva sklerotici u piva:
„Ty kámo, já už zapomněl tvoje jméno.“
„No a do kdy ho potřebuješ vědět?“
Opilec se vrací z vinárny a stopne si taxi. Usadí se vedle řidiče a hned jak
vyjedou tak spustí:
„Co to má znamenat tady těch ’94.3′? Ty zloději, okamžitě ten taxametr vynuluj!“
Taxikáře to nevyvedlo z míry a hned mu odpověděl:
„Milý pane, zaprvé se připoutejte a zadruhé se nic nulovat nebude, protože to,
co vidíte je rádio.“
Baví se chlapci o tom, co dělá jejich tatínek přes den.
První povídá: „Můj tatínek pracuje!“
Druhý povídá: „Můj tatínek objímá maminku!“
Třetí povídá: „Ach jo, tak já mám nejhoršího tatínka.“
„A co dělá?“ ptají se ho kamarádi a on jim řekne:
„Chlastá.“
„Chtěl jsem být na diskotéce kanón…“
„A jak jsi dopadl?“
„Jako dělo.“
Policejní hlídka zastaví auto. Příslušník přijde k autu, řidič na něj zamrká
přes okno a policista povídá:
„Pane řidiči, budeme muset provést alkoholový test.“
Chlap v autě se rozjasní a povídá:
„Výborně. A ve které hospodě začneme?“
Stádo bizonů se pohybuje rychlostí nejpomalejšího kusu. Když je stádo napadeno
lovci, tak padnou za oběť ty nejpomalejší a nejslabší kusy, které jsou vzadu.
Pro stádo jako celek je tahle přírodní selekce dobrá, a to jak z krátkodobého
pohledu, protože zvyšuje celkovou rychlost stáda, tak z dlouhodobého, protože se
celkově zlepšuje genetická kvalita bizonů tím, že ti nejméně vyvinutí jsou takto
vyloučeni z rozmnožovacího procesu.No, a stejně je na tom lidský mozek. I on
operuje tak rychle, jako nejpomalejší mozkové buňky. Nadměrná konzumace
alkoholu, jak víme, zabíjí mozkové buňky, ale přirozeně ty slabé a pomalé
napadne nejdříve. To znamená, že pravidelnou konzumací piva eliminujeme ty
pomalé mozkové buňky a náš mozek se tak stává rychlejším a efektivnějším.
Pozdě večer:
„Maminko, maminko, tatínek je zase opilý?“
„A jak jsi to, dceruško, poznala?“
„Je v koupelně a holí zrcadlo…“
Která zelenina obsahuje nejvíc alkoholu?
.
.
Vyblitá mrkev.
V hospodě povídá jeden číšník druhému: „Běž a vyhoď toho chlapa, co spí na
stole!“
„Néé, to by byla škoda. Už jsem ho třikrát budil a pokaždé mi zaplatil.“
„Dáš si i do druhé nohy?“ ptá se chlápek kámoše.
„Tož rád,“ kření se kamarád, „tu mám dutou.“
„Proč pokaždé, když jdeš z hospody, vlezeš do hnoje? Copak netrefíš domů?“
„Samozřejmě, že trefím. Tím hnojem totiž pokaždé prolezu schválně. Pořád lepší,
když na mě žena křičí, že smrdím hnojem než chlastem!“
Stará paní poruší při oslavě svých narozenin zásadu a napije se alkoholu. „To je
zajímavé,“ uvažuje poté, „chutná to stejně jako ten lék, co musel manžel dvacet
let denně několikrát užívat.“
„Co dělá váš manžel?“
„Leží v nemocnici.“
„A na co si stěžuje?“
„Na nedostatek piva.“
Alkoholik je člověk, který si bez problémů dokáže odepřít abstinenci.
„Tenhle host chce nalít zadarmo, vezměte ho s sebou,“ stěžuje si číšník.
„Ale proč, u nás taky zadarmo nenaléváme,“ ujišťuje ho policajt.
Ptá se opilý v hospodě druhého:
„Nevíš, kolik je hodín?“
„Vím.“
„Tak teda dík, kámo…“
Ptá se jedna žena druhé:
„Je váš manžel společensky založený?“
„Jistě! Stačí, když vidí jít dva lidi do hospody a hned musí běžet za nimi.“
Jsem člověk!
Schváleno českou veterinární komorou.
Manželka vyčítá své drahé polovičce:
„Proč tolik piješ tu slivovici?“
„Kvůli zdraví. Doktor mi říkal, že ovoce je zdravé v každé formě!“
Jaký je rozdíl mezi velbloudem a člověkem?
.
.
Velbloud vydrží týden nepít a pracovat. U člověka je to obráceně.
Po půlnoci potká chodec opilce, který leží pod lampou. „Můžu vám nějak pomoc?“
zeptá se.
„Jo, zhasněte tu lampu, nemůžu usnout!“
„Četl jsi o škodlivosti alkoholu?“
„Ano.“
„A přestal jsi pít?“
„Ne, číst.“
Slovák v českém baru:
„Dobrý den, pane, přejete si?“
„Pohár Whisky!“
„Skockou?“
„Nie, bez kocky!“
„Pane vrchní, víno!“
„Červené nebo bilé?“
„To je jedno, jsem barvoslepý.“
„Je mi líto, pane, nedá se nic dělat, tu nohu vám musíme amputovat.“
„Díky bohu, já už jsem si myslel, že mi zakážete pít.“
„Doufám, že jste si vzal k srdci moji radu – žádné ženy, víno a zpěv!“
„Častečně, pane doktore. Od té doby jsem si nezazpíval.“
Matka telefonuje učitelce:
„Prosím vás, nedávejte dětem úlohy z matematiky, ve kterých láhev piva stojí
korunu sedmdesát. Manžel pak nemohl celou noc usnout!“
Přijde chlápek do hospody a ptá se:
„Dobrý den, byl jsem tu včera?“
„Ano byl.“
„A propil jsem tu dva tisíce?“
„Jo, myslím, že to bylo dvatisíce a nějaké drobné.“
„Uff. Už jsem se lekl, že jsem ty peníze někde ztratil.“
„Pane doktore, mám stále červený nos. Nedá se proti tomu něco dělat?“
„Je-li červený od narození, tak nic. Jestli je to ale od pití, tak musíte pít
dál a časem vám zfialoví.“
„To se nestydíš přicházet z hospody tak pozdě?“ řve žena z ložnice. „Moc se
neraduj,“ odpovída manžel, „jen jsem se vrátil pro kytaru…“
„Ahoj, proč jsi přestal pít?“
„Nechci vidět manželku dvakrát…“
Víte, že pivo obsahuje ženské hormony?
Chlap, který vypije deset piv není schopen vytvořit souvislou větu, ani řídit
auto.
Člověk si často říká:
„Mám si dát ještě jedno pivko nebo ne?“
Řešení:
Břicho říká, že jo, hlava zase, že ne.
Hlava je moudřejší než žaludek.
Moudřejší tedy ustoupí.
Jde ožralý chlap na hřbitov a tam vidí tři duchy.
První duch říká: Já jsem duch Hitlera.
Druhý duch říká: Já jsem duch Stalina.
Třetí duch říká: Já jsem duch Žižky.
A chlap říká: Já sem du-chcát.
Dva kamarádi u pivka:
„Lidstvo se pořád rozrůstá, ale žen, které by tě uživily pořád ubývá.“
..17% všech automobilových nehod je způsobeno opilými řidiči. To svědči o tom,
že 83% všech automobilových nehod je zapříčiněno střízlivými řidiči.
.
.
Proč ta střízlivá hovada nezmizí ze silnic?
Dědeček si dával do vody trochu vína.
Otec si dával do vína trochu vody.
Syn pije víno jak vodu.
O Silvestru v jednom hotelu:
„Je mi líto, pane a paní, to víte, máme obsazeno. Ale kdybyste si trochu
pospíšili v našem baru, tak chytnete ještě něco volného na záchytce.“
Před prodejnou lihovin leží muž a kolemjdoucí se ho ptá:
„Promiňte, to jste tak opilý, nebo to je reklama?“
Jak muž dokazuje, že myslí na budoucnost?
.
.
Koupí dvě basy piva místo jedné.
„Proč pijete?“
„Protože trpím.“
„Jak?“
„Špatně chodím.“
„A proč?“
„Protože mám plochý nohy a země je kulatá.“
Posteskne si jednou takhle v létě důchodce:
„Všechno se nalívá a pučí a mně nikdo nepučí, abych se nalil.“
Jde večer opilec z hospody domů.
Na své cestě se ptá kolemjdoucího: „Prosím vás, můžete mi říct, kolik mám na
čele boulí?“
„Čtyři,“ odpoví procházející pán.
„Tak to je dobrý,“ konstatuje ožrala. „Ještě dva sloupy a už jsem doma!“
Vypráví v pražské pivnici pan Karas: „Včera jdu odtud domů, a aby mi žena
nenadávala, přede dveřma se potichu celej svlíknu, abych se mohl vplížit rovnou
do postele. Vtom slyším: Ukončete nástup a výstup, dveře se zavírají – a celej
byt mi ujel do tunelu!“
Opilý chlap v autobuse.
„Vy, co sedíte na levo, jste najvětší hlupáci na světě. Vy, co sedíte na pravo,
jste najvětší zloději na světě.“
Vtom sa ozve jeden chlapík a praví.
„Ale pane, já jsem v životě nic neukradl.“
„Ne? Tak si přesedněte na druhou stranu.“
Manžel sa vrátil zo Silvestra v hroznom stave. Manželka ho hneď víta:
- Ty ale vyzeráš, to je hrozné!
- Áno, vyzerám, veď nakoniec, som opitý…, ale akú výhovorku máš ty?
„Alkohol“ hřímal řečník na protialkoholní přednášce, „rozbíjí manželství a
odvádí ženy od mužů!“
V té chvíli zaznělo v sále několik silných mužských hlasů:
„Pane vrchní, jeden velký rum!“
Opilý muž jde po mostě a ptá se strážníka:
„Pane strážníku, mohl byste mně říci, co je to tam dole žlutého?“
„No přece měsíc. Propána, jak jsem se mohl dostat tak vysoko!“
„Proč máš tak sedřenou hubu?“
„Ale, včera večer mi vyhodili z hospody kabát.“
„A co to má co dělat s krví ve ksichtě?“
„Coby, já byl v tom kabátu oblečenej.“
Muž přijde opilý domů. Žena mu dá facku a ptá se ho:
„Pověz, budeš ješte pít?“
Muž mlčí. Dostane z druhé strany další facku.
„Odpověz! Budeš ještě pít?“
„No tak dobře,“ konečně odpoví muž, „nalej!“
Jde takhle opilec z hospody, motá se šíleně, najednou se mu udělá hrozně zle,
opře se o zeď a začne blít. Po chvíli přiběhne odněkud pes a začne ty zvratky
očuchávat. Opilec se podívá dolů a říká:
„Sakra, to by mě zajímalo, kde jsem sežral toho psa.“
„Nenávidím alkohol.“
„Tak proč ho piješ?“
„Protože alkohol je největší nepřítel lidstva a nepřátelé se musí ničit.“
Opilec se vrací ve tři nad ránem domů. Vtom začnou v pokoji nahlas odbíjet
hodiny. „No jo, vždyť vím, že už je jedna hodina. Nemusíš to třikrát
opakovat…“
„Denně chodíš domů opilý,“ vyčítá žena manželovi, „a co já, co děti?“
„Měj rozum, stará,“ odvětil muž, „přeci nebudeme chlastat všichni.“
„Karle, pujč mi deset korun.“
„Nemám, ale jestli chceš, pojďme do hospody a já za tebe zůstanu dlužen.“
Do nočního ticha kdosi zaklepal na domovní dveře. Žena vstává, jde ke dveřím a
ptá se: „Vášo, jsi to ty?“
Ticho, žádná odpověď. Vrátí se proto do postele s pocitem, že se jí něco zdálo.
Sotva však ulehne, ozve se zaklepání znovu. Vstane a jde ke dveřím. „Vášo, jsi
to ty?? Neznervózňuj mne, prosím!“
Ticho. Vrátí se do postele, ale než stačí zavřít oči, opět zaklepání. Opět
vstane, jde ke dveřím a otevře je. Venku stojí opilý Váša ztěžka se opírající o
dveřní rám.
„Ty pitomče!! Proč jsi mi neodpověděl, když jsem se ptala?? Jak jsem měla
poznat, žes to ty???“
„Ale vždyť jsem kýval!“
„Kam utíkáš? Kdo tě honí?“
„Žízeň.“
Karkulka nesla babičce výslužku k svátku. Přijde k ní a vidí babičku, jak sedí u
stolu, jedna láhev už byla prázdná, ve druhé bylo půl.
Karkulka říká: „Babičko, babičko, vlk tady ještě nebyl a vy už jste sežraná.“
Zdravá výživa: V pivu je vitamínů málo, proto ho musíme pít hodně!
Přijde chlap domů, sedne si před televizi a říká ženě:
„Přines mi pivo než to začne.“
Dopije a zase: „Přines mi pivo než to začne.“
To se opakuje ještě pětkrát a pak se žena naštve a začne řvát:
„To seš celej ty, sedět u televize a chlastat!“
Chlap si zabručí: „No jó, už to začalo.“
Alkohol je náš nepřítel, ale v Bibli stojí: „Miluj své nepřátele.“
Když ho ošetřovatel na záchytce napomínal, zvolal:
„Odstup, ty hnusně střízlivý člověče!“
„Zase jsi se opil?“ vítá manželka manžela po příchodu z hospody. „Víš, co jsi
slíbil? Že už nebudeš pít…“
„Prosím tě, mlč! Copak je to malý trest, že tě vidím dvojmo?“
Psychiatr se ptá alkoholika:
„Co pijete?“
„Ale pane doktore, já nejsem vybíravý, nalejte klidně, co máte.“
Jde chlap do hospody a manželka mu říká:
„Přijď v šest, budou betonovat schody.“
Chlap se v osm plazí po zábradlí, přijde domu a žena na to: „No, Franto, máš
štestí! Dneska nebetonovali schody, ale natírali zábradlí.“
„Prosím vás,“ ptá se připitý muž, „kde je tady Svaz abstinentů?“
„Jdete se zapsat?“ zajímá se občan.
„Ne, vyškrtnout.“
Přijde opilý muž domů a zaklepe na dveře.
Když mu žena otevře, on jí dá květy a žena mu vyčítavě povídá:
„Co si myslíš, že když mi dáš květy, tak já hned roztáhnu nohy?“
Muž se na ní koukne a povídá:
„A my nemáme vázu?“
Dva kamarádi došli k závěru, že už to takhle dál nejde, že už toho pití je
nejvyšší čas nechat. Měli však ještě jednu láhev vodky.
„Ať za nás rozhodne osud, řekl ten první po chvilce přemítání. Ty se otočíš ke
mně zády a já zatím tu láhev schovám tady do toho stolu. Buď do pravého nebo do
levého šuplíku. Když uhádneš správný šuplík, láhev spolu ještě vypijeme. Když
neuhádneš, vylejeme vodku do umyvadla.“
Stalo se. Kamarád se otočil zády, láhev zmizela v šuplíku a dotyčný váhavě
zašeptal: „V právem šuplíku.“
„No, tak to byla zkouška, povídá první kamarád. A teď se pořádně soustřeď a
hádej doopravdy!“
Žena odjíždí s dětmi k babičce a povídá svému muži:
„Mohu se na tebe, Karle, spolehnout, že budeš zalévat květiny, když tu teď
chvíli nebudu?“
„Jasně, miláčku! Vím přece,co to je mít žízeň!“
Chlap potřebuje k životu 34 věcí. Víte, které?
.
.
Přece karty, pivo a otvírák.
„Teď trávím každý večer doma se svou ženou.“
„To se máte pořád tak rádi?“
„Ale hovno rádi, zakázala mi hospodu.“
Sedí doma u stolu manžel, červenou bambuli místo nosu a manželka se ho ptá:
„Prosim tě, co ty na tom pivu vidíš?“
„To určitě, řeknu ti to a začneš chodit se mnou!“
Pepa se skelným pohledem opouští lokál. Venku se zmateně rozhlédne a podvědomě
vykročí směrem k domovu. Temný stín se vydá za ním. Na opuštěném místě chytne
opilce za rameno a povídá: „Nelekejte se, pane! Zdržím vás jen chvilku. Jsem
alkoholog a provádím v tomto regionu kroužkování opilců!“
Sedí chlápek v restauraci a nemůže si vzpomenout:
„Jak to říkala moje stará? Vypij dvě piva a přijď v deset? Nebo vypij jich deset
a přijď ve dvě?“
„Kolik dokážeš vypít piv za odpoledne?“
„Třicet.“
„To je toho, to já za odpoledne zdolám i padesát piv.“
„A kolikrát jsi je už zdolal?“
„Zatím ani jednou. Žena mi nikdy nedovolí být v šenku déle než půl hodiny.“
Pacient vytrvale popíral, že pije častěji větší množství piva. „A co váš syn,“
ptal se psychiatr, „poslouchá vás?“
„Syn,“ pravil pacient, „je velice hodný a poslušný. Toho můžu v noci klidně
poslat pro pár piv na nádraží a nikdy neodmlouvá.“
Sejdou se tři majitelé pivovarů – majitel Heinekena, majitel Budweisera a
majitel Pillsner Urquel a řeknou si, že půjdou na pivo. A tak jdou do hospody.
Přijde za nima číšník a ptá se: „Co si dáte?“
Majitel Heinekena: „Dám si Heinekena.“
Majitel Budweisera: „Dám si Budweisera.“
Majitel Pillsner Urquel: „Já si dám Colu.“
Oni se na něj nechápavě podívají: „Proč sis nedal pivo?“
A on na to: „Když vy ne, tak já taky ne.“
Zazvoní chlápek u sousedů:
„Dobrý den, došel mi doma rum. Tak se chci zeptat, zda je ta porucha v celém
baráku.“
Šéf restaurace:
„Karle, vyhoď toho notorika, co tam v koutě chrápe na stole!“
„To v žádném případě neudělám.“
„A proč ne?“
„Protože jsem ho budil již třikrát, a on mi pokaždé zaplatil účet.“
Povídá žena manželovi:
„Starej pojď se milovat. Ty na mě úplně kašleš. Jediný, co umíš, je dojít si do
ledničky pro pivo a na mě vůbec nemyslíš.“
„No tak dobrá, ale rozdáme si to na koníčka.“
„Víš, když my už se tak dlouho nemilovali, že ani nevím jak se to dělá?“
„To máš jednoduchý. Vlezeš si na všechny čtyři, já si na tebe sednu a ty mě
dovezeš k lednici, kde si vezmu pivo.“
Přijde Karkulka k domu babičky a zaklepe na dveře. Babička řekne: „Jen pojď dál,
Karkulko.“
Karkulka vejde do dveří a v posteli leží 3 babičky. Karkulka přijde k posteli a
říká: „Babičko, co je ti?“
A babička odpoví: „Mně nic, Karkulko, ale za to ty jsi ožralá jako hovado.“
„Ještě nikdy jsem neviděl tolik suchých hub jako v neděli.“
„Nepovídej, ty jso byl v lese?“
„Ne, ale v hospodě došlo pivo.“
Protialkoholní heslo z Francie:
Řidiči!
Žijte střídmě!
Nepijte více než litr vína denně!
„Tak já tomu nerozumím. Já donesu domů 10000 Kč, moje žena 6000 Kč. Osm stovek
dostaneme na vrácených flaškách a ne a ne vyžít.“
Přijdou dva opilci pozdě ráno domů a jeden povídá: „Na co tady máš ten gong?“ On
na to: „To není žádný gong, to jsou mluvící hodiny.“ Udeří do gongu palicí a od
vedle se ozve: „Ses asi posral, ty debile, ne? Jsou 3 hodiny ráno, vole!!!“
Před prodejnou lihovin leží muž a kolemjdoucí se ho ptají:
„Promiňte, to jste taký opitý nebo to je reklama?“
„Proč piješ to pivo brčkem?“
„Protože jsem slíbil manželce, že se moje rty už nikdy půllitru nedotknou.“
Jede takhle namazaný chlápek večer domů, když ho zastaví policajti. Dají mu
fouknout do balónku a trubička se zazelená. Tak začnou vyplňovat papíry, když v
tom se ozve plechový rachot – na blízké křižovatce se srazila tři auta.
Policajti se tam okamžitě rozběhnou a chlápek chvíli váhá, pak sedne do auta,
dojede domů, zavře auto do garáže a jde spát. Asi za hodinu zazvoní policajti a
ptají se ho:
„Kde jste byl asi tak před hodinou?“
„Kde bych byl… Doma, spal jsem.“
„Vy máte červenou felicii?“
„No, to mám.“
„A mohl byste nám ji ukázat?“
No, tak chlápek vzal klíče, dojde ke garáži, zvedne vrata a tam stojí policejní
forman s blikajícím majáčkem…
Přijde chlápek do baru a poručí si sedm fernetů a jedno pivo na spláchnutí.
Barman naleje sedm panáků a jde točit pivo. Vrátí se s pivem za pár vteřin a
panáky nikde. Tak povídá:
„Teda, chlape, to jste sebou pěkně hodil s těma panákama.“
Chlápek povídá:
„No, kdybyste měl to, co já, tak byste taky pil rychle.“
„Jo? A co máte?“
Chlápek šáhne do kapsy a povídá:
„No, asi šest korun.“
Opilý pán vrávorá po chodníku, zakopne, upadne a leží.
Jiný pán mu pomáhá na nohy s vyčítavými slovy: „Proč pijete tolik, že ztrácíte
půdu pod nohama?“
„Pití je to jediné,“ odpovídá opilec těžkým jazykem, „co mě drží na nohou!“
Dva muži vyjdou pozdě v noci z restaurace a vidí, jak jim v dálce mizí zadní
světla posledního autobusu.
„Co budeme dělat, tady taxíky nejezdí, jak se teď dostaneme domů?“, běduje
jeden.
„Víš co?“, navrhne ten druhý, „tady jsou garáže dopravních podniků, vlezeme tam
a jeden autobus si vypůjčíme.“
„Tak dobrá“, souhlasí první muž, „tak běž pro autobus, já budu hlídat.“
Druhý muž tam vleze a když se půl hodiny nic neděje, vydá se ten první za ním.
„Co se děje?“, ptá se.
„Ale, nemůžu najít dvaadvacítku. Budeme muset ukrást třicetčtyřku a vystoupit u
kostela.“
Zaklel jeden námořník, když se po ránu vypotácel z přístavní krčmy:
„Zatraceně! Zeměkoule je velmi neklidná planeta!“
„Nejsem si moc jistý diagnózou, pane Novák, ale pravděpodobně to bude z
nadměrného požívání alkoholu.“
„Dobrá, pane doktore. Já příjdu zítra, až se z té opice vyspíte.“
Potácející muž si brumlá pro sebe:
„Už nikdy nebudu víc pít, ani víc, ani méně, toto je tak akorát…“
„Na Kovárně“ se na Silvestra zuřivě slavilo a pilo. Ráno si vyšlapuje Pepa Novák
a potichoučku, tak, aby ho nikdo neslyšel, se modlí:
„Pane Bože… škyt…, jestli to už bude tvoje vůle, abych sebou někde sekl,
škyt…, tož dej, ať spadnu alespoň na levou stranu…, škyt. V pravé kapse mám
flašku slivovice.“
„Zdarec, kam jdeš?“
„Ale kam bych šel, do hospody.“
„Zase jsi mě ukecal, tak jdem.“
Chlápek s velkým břichem stál před mateřskou školkou. Z okna se vyklonila mladá
učitelka a optala se:
„Čekáte dítě?“
Muž se usmál a zdvořile na to:
„Ne, to mám od piva.“
Přijde kovboj do saloonu a poručí si:
„Nějakej silnej chlast!“
Hospodský mu nalije…
„To je silnej chlast? Vždyť je to samá voda,“ řekne kovboj a pití chrstne na
zem.
Hospodskej vezme 100% špiritus a nalije kovbojovi.
Tomu se to zase nezdá dost silné a vyleje obsah na zem.
Hospodskýho to naštve a kovbojovi nalije kyselinu sírovou.
„No vidíte, to je konečně pití,“ pochválí ho kovboj a odejde.
Za okamžik vběhne zpátky a zařve:
„Co to bylo za chlast? Vyjdu ven, plivnu na koně a zbyly z něho jen podkovy!“
„Pamatuj si, Aničko, že pivo je můj tekutý chléb.“
„To chápu, Karle, ale proto ještě nemusíš chodit domů ráno jako pekaři!“
Opilec chodí již hodnou chvíli kolem dřevěného sudu. Přijde k němu policista a
ptá se: „Co to děláte občane?“
„Až dojdu na konec toho plotu, zahnu a budu doma.“
Přiběhne Karlík k sousedce:
„Tatínek vás prosí, abyste mu půjčila tři láhve piva.“
„A kdy mi je vrátí?“
„No, hned. Jak je vypije.“
Alkohol je nepřítel lidstva, ale už Jan Žižka říkával: „Nepřátel se nelekejte a
na množstvi nehleďte!!!“
Opilý chlap se snaží dostat do zaparkovaného auta. Tu se objeví příslušník a
zařve: „Člověče, co to děláte?“
„Copak nevidíte, že se chci dostat dovnitř?“
„Poslyšte a je to vůbec vaše auto?“
„Není.“
„Tak proč do něho lezete?“ diví se příslušník.
„Přece si nerozbiju svoje.“
„Smím se vás zeptat, na co pijete?“, dotazuje se uctivě číšník chlapíka, který
stále objednává pro celou hospodu.
„Na dluh, příteli, na dluh!“
Povídá ožralý ekonom:
„Ještě jedno deci investic a je ze mě krize.“
Starý kormidelník vypráví námořníkům:
„Já jsem se prvně opil, když mi bylo třináct let…“
„A co potom?“
„Co by? Od té doby jsem nevystřízlivěl…“
Víte, kde bylo nejvíce alkoholiků?
.
.
Na Titaniku! Potopili loď, jen aby si lokli.
U barpultu sedí jeden chlápek a kouká do sklenice. Druhej k němu přijde a jestli
by ho mohl pozvat na drink.
„Proč ne.“
„Odkud jste?“
„Z Irska.“
„Neříkejte! Já taky! Odkud přesně?“
„Z Dublinu.“
„To je ale náhoda, já jsem taky z Dublinu! Kde jste studoval?“
„Na univerzitě Svaté Marie.“
„To snad není možné! Já taky. A který rok jste promoval?“
„Já ? Moment… jo, 1962.“
„Člověče, to je neuvěřitelné, já taky!“
Tou dobou už hlasitostí přilákali k baru několik štamgastů, z nichž jeden se ptá
barmana:
„Šéfe, heleďte, o co jde?“
„Ale, to nic, akorát O’Malleyovic dvojčata jsou zas děsně opilý.“
Ožralý policista zastaví řidiče a ptá se ho:
„Jaktože sedíte za volantem dva?“
Řidič si škytne:
„A kvůli tomu jste mě museli obklíčit?“
„Nač myslíš miláčku?“
„Přeci na totéž, co ty.“
„Výborně, tak pro to pivo skoč do ledničky a vem otvírák.“
Přijde chlápek k doktorovi, ten ho prohlédne a potom povídá:
„Člověče, vy musíte pít jako duha! Měl byste to omezit.“
„No jo, pane doktore, ale to je děsně těžké.“
„No, tak si zkuste třeba místo každého půllitru dát jablko.“
„Ale kde já vezmu denně šedesát jablek?“
„Pepo, jak se cítíš po včerejší noci v hospodě?“
„Jak rybička.“
„Jak to? Vždyť se nemůžeš udržet na nohách.“
„Vždyť právě proto, ryba taky ne.“
Potkají se dva kamarádi: „Hele Honzo, kam jdeš?“
„Do kina na Babičku.“
„Pojď raději do hospody na Praděda!“
Sliby se mají plnit: Chlápek slíbil ženě, že už nikdy nebude pít. Jenže
samozřejmě zašel do hospody pokecat a nakonec se pěkně zpil. Když se zvedal,
udělalo se mu špatně a kompletně se poblil. Hospodský mu radí: „Hele, strč si do
kapsy u košile stovku a řekni ženě, že tě poblil nějakej opilec a dal ti teda
stovku na vyčistění té košile.“ Chlápek přišel domů a žena našla v kapse stovky
dvě, tak se ptala i na tu druhou a chlápek říká: „Jo, von mi taky nasral do
kalhot.“
„Jste přesvědčený, že obžalovaný byl opravdu opilý?“
„No, s jistotou to tvrdit nemohu, ale divnej se mi zdál už tehdy, když ke mně
přišel s víkem od kanálu a chtěl ho přehrát na gramofonu.“
„Kde se tu vzalo tolik prázdných flašek?“
„Jak to mám věděť? V životě sem prázdnou flašku nekupoval.“
Alkohol je metla lidstva, ale jednotlivcům neškodí.
Hodně zpitej chlápek vejde do baru a poručí si panáka. Barman ho obslouží a ptá
se, jestli by si pán nechtěl zahrát šipky. Tři šipky jen za dolar a když dá
všechny do desítky, vyhraje zvláštní cenu. Opilec souhlasí. Bafne první šipku a
trefí prostředek. Dá si dalšího panáka, na rozhoupaných nohou zamíří druhou
šipku a zase trefa. Po dalších dvou panákách se sotva drží na nohou, ale třetí
šipku taky trefí. Barman neví, co by mu dal jako cenu, tak sáhne do ozdobného
terária a vytáhne jednu malou želvu. Opilec ji sebere a odchází. O tři týdny
později se ten ožrala objeví v baru zase, pořádně zpitej zase začne hrát šipky,
a zase třikrát trefí. Barman, trochu taky v náladě a docela bledě s penězma,
neví, co by dal za cenu a ptá se: Promiňte, ale co jste vyhrál posledně? Hovězí
hamburger ve tvrdý housce!
Říká Pepa: „To je hrozné, jaký tam nad námi je při tom mejdanu rámus. Jdu tam na
ně – nemáme nějaký chlast, který bych mohl vzít sebou?“
„Podívej, budu k tobě upřímný, musíš se vzdát alkoholu,“ poučuje lékař svého
chorého přítele.
„Takže tak… já jsem hned věděl doktore, že jsem nevyléčitelný…“
„Pane vrchní, můžu si zavolat?“
„Ale samozřejmě.“
„Pívóóóó!!!“
„To pivo má ale dneska říz!“
Druhý na to: „To se ani nedivím, vždyť ho piješ z nakřápnutého půllitru!“
Na Silvestra v baru se ptá pěkná blondýnka chlapíka:
„Je tu volno?“
„Jo, ale po šesti vodkách bývám sprostý.“
„A kolik jich už máte?“
„A co je ti potom, ty krávo zasraná?“
Vedoucí vysílá na služební cestu zásobovače, který není v podniku dlouho:
„Znáte Plzeň?“
„Jo, výborně, vždyť já ani nic jiného nepiju!“
Jeden opilec si v nočním autobuse sedne vedle postarší dámy. Ta se na něj přísně
podívá a povídá:
„Pane, jak tak na vás koukám, tak vy máte namířeno přímo do pekla !“
A opilec po vteřině přemýšlení říká:
„A kurva, tak to jsem vlezl do špatného autobusu.“
„Vždy, když přijdu domů opilý, teče mi z nosu krev.“
„Chápu, i já mám takovou manželku.“
Řve jeden ožralý chlap v hospodě: „Já chci ještě kafééééé!“
Číšník: „Opilejm nenaléváme!“
Chlapi slavili ve sklepě nějaké výročí. Když už byli jaksepatří ztřískaní, radí
Pepa Karlovi:
„Až půjdeš, Karle, domů a uvidíš po obou stranách schodů zábradlí, tak se chytni
toho vlevo. To vpravo totiž neexistuje!“
Přijde ožralý muž před dveře svého bytu a v náručí drží cizí ženu. Jeho manželka
otevře dveře a vyčítavě se podívá na svého muže. Ten jí povídá:
„Stará, nebuď svině. Řekni, že si ségra.“
Den má 24 hodin.
Odečteme-li nutné 4 hodiny spánku, zbývá 20 hodin.
Do jedné pivní basy se vejde 20 lahví.
To nemůže být náhoda!
Proč máme u nás tolik pěkných žen?
.
.
Protože máme mnoho opilých mužů.
Chlapi jsou stejně chudáci. Když jdou do hospody – mají slintavku. Když jdou z
hospody – mají kulhavku. A když přijdou domu tak na ně řve šílená kráva.
Při přednášce o škodlivosti alkoholu se přihlásil muž do diskuze:
„To je pořád řečí kvůli alkoholu! A přitom většina epidemií je z vody!“
Společensky unavený pán ulehl v parku na lavičku. Jde kolem policista a zatřese
s ním:
„Člověče, běžte pryč! Tady nemůžete ležet!“
„Ležet já náhodou můžu,“ odpoví pán. „Jít nemůžu…“
Den má 24 hodín.
Do jedné bedny se vejde 24 piv – To nemůže být náhoda!!!
Víte, co znamená RUM?
.
.
Rozumně Uložený Majetek.
„No, ano, miláčku, pořídila jsem si pejska pro lepší kontakt s přírodou. To víš,
ty máš každou chvíli opici, tak tuhle potřebu tak nepociťuješ.“
„Pane, jak to, že máte na jazyku tolik třísek?“
„No, víte, pane doktore, když mně se rozlil na podlahu litr rumu.“
Přijde takhle drsňák do baru. Vidí tam na zemi úplně hotového chlápka a tak
odvážně povídá barmanovi:
„Dej mi dvojitou toho, co měl ten na zemi.“
Policajt zastaví opilého řidiče.
„Jste ochotný podrobit se zkoušce na alkohol?“
„Jasně, v které hospodě?“
Může na světě existovat horší věc než alkohol?
.
.
Jo. Žízeň s prázdnou šrajtoflí.
Uplně ožralej policajt zastaví ale uplně ožralýho řidiče a nadává: „Jakto že
řídíte dva?“
A řidič na to: „A kvůli takové prkotině jste mě museli obklíčit?“
„Proč seš tak smutnej, kamaráde?“
„Ale oplakávám svou ženu.“
„Ona ti umřela?“
„Ne já ji vyměnil za dvě láhve whisky.“
„A teď se ti po ní stýská, viď?“
„To ne, ale mám zase žízeň.“
Nápis na jednom hrobě:
„Kdyby si tolik nepil a nekouřil, mohl si tu s námi sedět, pít a kouřit.“
Přijde chlap do hospody a ptá se hospodského:
„Proč se tahle hospoda jmenuje U dvou buzerantů?“
„Já nevím, já se zeptám manželky….. Karlééé!“
Vrací se úplně opilý chlápek domů, vytáhne klíče a odemyká byt. Najednou vyběhne
majitel bytu a povídá: „Sousede, prosím vás, vždyť vy bydlíte o poschodí výš.“
Chlápek se motá po domě a znovu stojí před těmi stejnými dveřmi. Znovu vyběhne
soused a vysvětluje mu, že bydlí o poschodí výš… Na potřetí se už opitý
chlápek neudrží: „No, hlavně, že ty bydlíš všude!“
Muž se vrátil z lovu a povídá manželce:
„Nebudeme celý měsíc kupovat maso.“
„Tolik si nalovil?“
„Ne, propil sem výplatu.“
Jde takhle ve dvanáct hodin v noci po ulici prostitutka, která je vysoká asi
jeden metr. Kolem prstu si kroutí kabelčičkou furt dokola a jde… Najednou jí
kabelčička ulítne a letí krásným obloučkem přímo do popelnice. Prostitutka si
povzdechne a s velkou námahou vleze na okraj popelnice a pak skočí dovnitř a
šmátrá a šmátrá…
V tu samou dobu se okolo potácí ožralej chlap a najednou uslyší v popelnici
divný zvuky. Zarazí se, chvilku poslouchá a přemejšlí, co to může bejt. Pak se
dopotácí k popelnici, strčí do ní ruku a pořádně ji prohrábne. Když ji vyndá,
vidí, že na ní ulpělo něco divnýho, slizkýho… Tak teda k tomu čuchne a povídá:
„No fakticky je to kunda. Teda, co ty lidi dneska nevyhoděj!!!“
Víte, co je největší katastrofou pro Rusa?
.
.
No přeci, když se mu vylije vodka do plenky „Pampers“…
„Předpokládám, že máš pádný důvod, když se odvážíš přijít domů ráno v šest
totálně ožralý, křičí nervózně žena na svého muže.“
„Mám – ranní směnu.“
Opilec zavolal na policii, že mu vykradli auto:
„Člověče, ukradli mi přístrojovou desku, volant, brzdu, plyn, dokonce i řadící
páku !“
Než stihli policajti začít něco dělat, zazvonil telefon znovu:
„Ech, kašlete na to, omylem jsem vlezl na zadní sedadlo.“
„Zase jdeš do hospody? Vždyť víš, že máme do dvou dní zaplatit nájem!“
„Neboj se, do té doby se určitě vrátím!“
„Jeden velký rum!“
„Ale pane, spletl jste si dveře, tady prodáváme starožitnosti.“
„Tak jednu starorežnou!“
Muž se vrací domů, políbí manželku a povídá: „Můžeš mě pochválit, dneska večer
jsme založili spolek abstinentů.“
„No to jste zase museli být ožralí jako prasata,“ povídá žena.
Víte, co je to maximální opilost?
.
.
.
Když už nemůžete bez cizí pomoci ležet na zemi.
Pár lidí uspořádalo mejdan v paneláku. Slavilo se až do rána hodin. Když byli
všichni oslavenci řádně pod parou, napadlo jednoho z nich, že by si mohli
zalyžovat. Tak vytáhl lyže a začal v paneláku jezdit po schodech. Byla neděle
ráno a jedna babička šla zrovna z kostela. Protože na schodech se blbě házejí
obloučky a babička rozvášněnému lyžaři nestihla uhnout, stalo se něco, co se
nemělo stát.
Babička zůstala ležet na zemi v nepřilíš dobrém stavu. Oslavenci jí pochopitelně
zavolali sanitku a pokračovali dál s pitím. Když už konečně dochlastali a potom
taky vystřízlivěli, pokusili se zjistit, kam nešťastnou babičku odvezli. Šli se
proto zeptat do nejbližší nemocnice:
„Prosím vás, nepřivezli vám sem ráno jednu starou babičku?“
„Jo, tak tu odvezli rovnou do blázince, říkala, že ji někdo v paneláku srazil na
lyžích…“
Chlapi jsou stejně chudáci. Když jdou do hospody – mají slintavku.Když jdou z
hospody – mají kulhavku. A když přijdou domů, tak na ně řve šílená kráva.
„Snažil jsem se policejní hlídce vysvětlit, že jsem toho moc nevypil, ale asi mi
pro podnapilost nerozuměli.“
„Nechápu, proč mě přivedli na policii?“ stěžuje si muž se silnou „opicí“…
„To kvůli alkoholu,“ upřesňuje službu konající strážník
„Fakt? No super! Dejte mi dvě deci koňaku.“
To vám přišel chlápek do hospody a byl úplně promáčený. „Co si dáte?“ ptá se
barman. Deci rumu. Vypije tu deci, vyplivne a řekne: „FUJ, TA UMĚLA ŘÍDIT.“
Tento proces opakuje 7x. Hostinský se naštve a říká: „Buď to vysvětlíte nebo už
vám nenaleju.“
„No to bylo tak. Jdu lesní cestou a prší. Vidím auto – trabanta. Stopnu ho. Sedí
tam stará babka. Jedeme, jedeme, stěrače nestíhají a najednou před námi kamión.
Předjíždí, ikdyž nic nevidí. Na proti nám autobus. Myslel jsem, že bude po nás.
Říkám stará jestli to vybereš, tak ti ji vylížu. Hostinský dejte mi deci rumu.
FUJ TA UMĚLA ŘÍDIT.“
Sedí alkoholik u TV a slyší: „Pojď do hospody.“
Nikoho nevidí a tak se zeptá: „Kdo to je?“
A ten hlas na to: „To jsme my, játra, přeci nebudeme tvrdnout doma.“
Archimédův zákon:
Člověk ponořený do alkoholu je z hospody vytlačován silou vztlakovou, která se
rovná součtu učtů, které má zaplatit.
„Tys vypila šampaňský ze všech skleniček?“
„Ne, jen ze své… ale čtyřikrát!“
„Tati, proč se země pořád točí?“
„Ty lumpe, že jsi pil mou slivovici?“
Alkoholik si stěžuje doktorovi:
„Doktore, hrozně se mi třesou ruce.“
„A pijete hodně?“
„Ne, většinu toho vybryndám.“
Jde opilý muž po ulici, jde mezi paneláky a najednou začne řvát: „Lidi!“
Nikdo se neozval, tak po 5 minutách řve hlasitěji: „Lidi!“
Opět se nikdo neozval, tak jde dál.
Po chvíli zařve z úplně plných plic: „Lidi!“
Najednou se rozsvítí v jednom okně a ozve se naštvaným hlasem:
„Co je?!“
Nacož ožrala odpoví: „Proč nespíte?“
„Mám strach, aby za dvacet tisíc let neposuzovali naši kulturu podle množství
vykopaných pivních tácků.“
Seděli takhle dva nad sklenicí piva…
Jeden povídá:
„Hele, to víš že se po alkoholu pomalu blbne?“
„Mně to nevadí, já mám času dost.“
V pivnici se ptá host šéfa: „Co je to tu za divný zápach?“
„Čerstvý vzduch pane, větráme.“
Chlápek přijde z hospody domů ve tři ráno, úplně opilý. Manželka ho začne ve
dveřích zpovídat: „Kdes byl?“
„No, já sem si trochu užíval…“
„A kolik jsi utratil?“
„No, asi tři litry…“
„Cože, tři tisíce? Ty kreténe, dovedeš si představit, jak dlouho by mi vydržely
tři tisíce?“
„Hmmmm, no, nepiješ, nekouříš, máš vlastní kundu… takže asi až do smrti…“
Přijde takhle chlápek do hospody a poručí si tři piva. Hospodský se tak
podivuje, ale přinese je. Chlápek jedno po druhém vypije. Když platí, hospodský
se ho ptá:
„Promiňte, že jsem tak zvědavý, ale lidi si většinou objednávají piva po jednom,
jen pár z nich občas dvě najednou, ale tři, to se mi jestě nestalo. Můžete mi
říct, proč to děláte?“
„Víte, já mám dva bratry. My jsme si velice blízcí, jsme uzavřená rodina. Jenže
teď nás rozdělily pracovní povinnosti, bydlíme každý jinde. Když se občas
vidíme, sedneme si do hospody a vyprávíme, co jsme dělali. A máme takovou
dohodu, že když chceme jít sami na pivo, vždycky si dáme tři a vzpomeneme si na
ostatní.“
Hospodský je téměř dojat takovou bratrskou láskou. Chlápek odejde. Občas se
takhle objeví a hospodský mu rovnou točí tři piva. Jednou zas přijde, sedne a
poručí si dvě piva. Hospodský mu piva donese a ptá se ho:
„Děje se něco? Proboha, snad se něco nestalo jednomu z vašich bratrů?“
Chlápek do sebe obrátí první pivo a říká:
„Ne, jasně že ne. Nic takového se nestalo. Akorát já jsem přestal pít.“
Dva opilci hulákají v noci na ulici. Přijde k nim policista a oběma dá dvě stě
korun pokuty.
Jeden z opilců se nedá a ptá se: „Vy snad můžete dávat poslancům pokuty?“
Policajt se omluví, roztrhne blok s pokutou, ještě se jich zeptá, zda
nepotřebují s něčím pomoci, a pokorně zmizí.
„Hele, Franto, my jsme poslanci?“ zeptá se pak druhý z opilců.
„Ne, jenom jsem se zeptal, to se přece může, ne?“
„Nesnáším opilce, když jsem šel včera z hospody, tak mi jeden šlápnul na ruku.“
Co se stane, když Čech dostane viagru?
.
.
Vyrobí dva litry borovičky.
Rozčiluje se Pepík v hospodě:
„Nemám rád narážky, že jsem notorik!“
„No, mnohem lepší mi připadá, když se o mně říká, že jsem mistr ve svém oboru.“
„Kolik snesou vaše slepice?“
„Asi dvě decky rumu, pak zvracejí…“
Jak muž dokazuje, že myslí na budoucnost?
.
.
Koupí dvě basy piva místo jedné.
Na Urale zastaví vlak.
Cestující chvíli čekají – vlak nejede – pak se jeden z nich vykloní z okna a ptá
se: „Soudruhu výpravčí, co se děje?“
Výpravčí odpovídá: „Vyměňujeme lokomotivu.“
Cestující zaleze a čeká asi půl hodiny, pak se znovu vykloní a ptá se: „Tak
soudruhu výpravčí, co děláte?“
Výpravčí: „Vyměňujeme lokomotivu.“
Když ani za hodinu vlak nejede vykloní se cestující a ptá se: „Tak co, vyměnili
jste už tu lokomotivu?“
Výpravčí: „Ano vyměnili – za vodku.“
Společensky unavený pán ulehl v parku na lavičku. Jde kolem policista a zatřese
s ním: „Člověče! Běžte pryč! Tady nemůžete ležet!“
„Ležet já náhodou můžu,“ odpoví pán, „ale jít nemůžu!“
Manželka se vrátí po týdnu domů, prochází se po bytě a kroutí hlavou:
„Pepo, kde se tu vzalo tolik prázdných lahví?“
„Nevím, já jsem žádný prázdný lahve nekupoval.
Přijde farář utěšovat Pepu, kterému umřela manželka a najde jej s flaškou rumu:
„Toto je synu tvá jediná útěcha?“
„Kdepak, ve skladu mám ještě dvě bedny!“
Manželka se ptá svého muže: ?Franto, řekni mi, proč chodíš každej den do hospody
a pořád tam kupuješ ten rum??
„Je to ideální investice, Vlastičko! Kde jinde se ti za vloženou dvacku vrátí 40
procent!?“
Takhle se jeden fotřík ráno doma probudí, v hlavě buší permoníci, v puse jak v
torbě na zmije; otevře oko a na nočním stolku dva aspiríny a sklenice
vody.Posadí se a vidí na židli vyžehlená košile, kravata, kalhoty, vedle stojí
vyblýskané boty.Nahoře leží cedulka: „Miláčku, snídani máš na stole, jela jsem
nakupovat. Miluji Tě!“
Pak se oblékne, jde do kuchyně a na stole slanina s vejci, čerstvě upečené
rohliky a noviny vedle talíře.
Jeho syn snídá, tak se ho ptá:
„Co se tady, proboha, stalo?“
„Přišel’s domů ve tři ráno, ožralý na plech a vůbec jsi nevědel co děláš.
Vyvrátils dveře, rozbil židli, nablil v předsini a udělal sis monokl o roh
stolu.“
„No ale to nedává žádný smysl, proč mám připravenou snídani a to všechno?“
„Jó tohle? To když tě máma odvlékla do koupelny a snažila se tě svléknout, tak’s
ji řekl: Ruce pryč, dámo, já jsem šťastně ženatý.“
„To je hrozné, leješ do sebe pivo jako vodu!“
„Nepřeháněj, tolik vody bych nevypil.“
„Poslyš, vole,“ praví opilec spolustolovníkovi, „ty nemáš problémy se svou
manželkou, když se vracíš pozdě domů?“
„To ani né, já se s ní pokaždé vsadím, že přijdu včas – a ona má pak radost, že
vyhrála.“
Nádražní bufeťák si stěžuje:
„To pivo je nějaké zvětralé!“
„Ale nepovídejte! Snad si nemyslíte, že do něho pouštím větry!“
Do hospody přijdou dva chlápci a mezi sebou vlečou třetího, který je totálně
namol.
Už ze dveří oba volají na barmana: „Dvě vodky!“
„Snad tři, ne?“
„Ale ne, on nesmí, on dneska řídí!“
Důchodce si stěžuje:
„Mám stále větší potíže s pitím piva.“
„Copak, zdraví?“
„Kdepak, peníze!“
Přijde muž do hospody a pije jednu minerálku za druhou.
„To máte takovou žízeň?“ zajímá se podiveně výčepní.
„Ani ne,“ přiznává host, „ale pohádal jsem se s manželkou! A tak piju na vztek.“
„To chápu, ale vodu?“
„A co mám dělat?“ smutně odvětí nešťastník, „když jsem abstinent?“
Leží si takhle gulášová polévka v žaludku a najednou přilítne velký rum.
Vzápětí ještě jeden a za ním dva fernety. To už polívka nevydrží a povídá:
„Tam nahoře je mejdan?“
„Jo, jasně,“ povídá ten poslední fernet.
„Jé, tak to se tam musím jít podívat!“
Dva se jednou strašně ztřískají leteckým palivem a ráno volá jeden druhému:
„Ty, Jardo, bolí tě hlava?“
„Jo.“
„I mě, ale zkoušel jsi si prdnout?“
„Neee.“
„Tak to ani nezkoušej, volám ti z Tokia.“
Dva chlápci jedou vlakem v jídelním voze. Objednají si sklenku slivovice.
Přiťuknou si. Josef se rychle napije. V tom vjedou do tunelu a Josef vykřikne:
„Tondo, nepij to, oslepl sem!“
„Prosím vás, ta vodka, co sem včera u vás kupoval, byla čerstvá?“
„Ano, samozřejmě!“
„Ale mně z ní bylo trochu těžko od žaludku, když jsem vypil 2 flašky.“
Pane doktore, mám stále červený nos. Nedá se proti tomu něco dělat?“
„Je-li červený od narození, tak nic. Jestli je to ale od pití, tak musíte pít
dál a časem vám zfialoví.“
Která zelenina obsahuje nejvíc alkoholu?
.
.
Vyblitá mrkev.
Co je to maximální boj proti alkoholismu?
.
.
Když zastřelíte dítě se sáčkem rumových pralinek.
Dva opití jdou po kolejích:
„Ty schody jsou ale nekonečné.“
„Ale už nám jede výtah!“
„Pane vrchní, volám vás! Pane vrchní, volám vás!“
„Prosim?“
„Tři piva na účet volaného.“
Přijde muž na večírek se sudem. Hostitel ho vítá se slovy: „Ty jsi hodný, že
neseš na večírek sud plný piva.“
Ale přítel se ozve: „Hm, kde ho můžu naplnit?“
Naštvaná rozespalá manželka nadává manželovi, který se dobývá domů ve značně
podroušeném stavu s otisky rtěnky po obličeji:
„Ty mizero, doufám, že máš alespoň jeden dobrý důvod pro to, že se takhle
zřízený dobýváš domů v šest ráno!“
„Jo, mám. Snídani.“
Dva opilci se baví v autě:
„Na další křižovatce zatoč doprava.“
„Cože? Proč já? Já jsem si myslel, že řídíš ty!“
„Nemám rád opilce! Včera večer, když jsem šel z hospody, mi jeden z nich šlápl
na ruku!“
Denne chodíš domov opitý!!! A čo ja a deti???
.
.
Maj rozum, Jana, hádam nebudeme slopať všetci?!
Nováka klepne v hospodě pepka a kámoši nevědí, jak to řict jeho manželce.
Nakonec tam jeden zajde:
„Víte, paní Nováková, Váš manžel byl v hospodě a trochu se opil.“
„Jak ho znám, zase mazal karty.“
„Jo, trochu si zahrál.“
„To určitě zase prohrál spoustu peněz.“
„Jo, asi tak dva tisíce“
„Ale, šlak aby ho trefil.“
„Však to také udělal, madam.“
„Nejrychlejší savec je gepard.“
„To mi nepovídej. Dokáže snad do sebe nalejt půllitr dvanáctky za pět vteřin
jako já?“
Po ulici jde opilec, který po každé vrazí do pouliční lampy a má na hlavě samé
boule. Okolo něho jde stará žena a říká:
„Člověče, chlape, nechcete doprovodit domů?“
„Ale to je dobrý, stařenko…, ještě tři boule a jsem doma.“
Víte, jak se dělí, alkoholici podle víry?
Na rumokatolíky,
Na lihovity,
Na pivopiče.
Baví se dva štamgasti v hospodě:
„Všechny ženy jsou krásné, jen my málo pijeme.“
Jak se pozná absolutní alkoholik?
.
.
Bere si pivo i na záchod.
„Ty jsi dnes zase opilý?“
„Ne, to je ještě ze včerejška.“
„Pane vrchní, už přišel některý z těch opilců, co se mnou sedávají tady u
stolu?“
„Ne, pane docente, vy jste první.“
„Pánové, prosím vás, kde je tady nejbližší hospoda?“
„Hospoda? To musíte jít stále po pravé ruce…“
„Propána, to snad ne! Já už nemůžu jít ani po nohách!“
„Chlast je jed. Ale když není, je to otrava.“
Jaký je rozdíl mezi šachistou a alkoholikem?
.
.
Žadný. Oba jsou většinou v jiném světě a občas na tahu.
Už jako malý kluk jsem se rád motal v kuchyni a nemotal jsem se sám – motala se
máma, motal se táta, takže Gambrinus pro mě byla jasná volba.
Na přednášce o škodlivosti alkoholu:
„Je známo mnoho případů, kdy od muže odešla jeho žena.“
Hlas ze sálu:
„Prosím vás a kolik je na to třeba vypít?“
„Jsem velmi znepokojený, moje stará začala chodit po hospodách.“
„A sakra!… A pije hodně?“
„Co by pila… Hledá mě.“
Jde takhle chlap po ulici a vidí, jak jinej chlápek strašně zvrací. Tak k němu
přijde, poplácá ho po zádech a povídá: „Máte pravdu, co byste se s tím sral.“
„Proč jsi včera nebyl v práci?“
„Protože jsem si řekl, že nebudu chodit do práce opilý…“
V televizi se rozhodli, že natočí film o lidech žijících v horách. Vydali se
tedy do hor a našli tam baču. Požádali ho, aby jim popsal, jak vypadá jeden jeho
obyčejný den.
„Tož, ráno vstanu. Vypiju flašu. Nasnídám se. Vypiju další flašu. Vyženu ovce na
pastvu. Tam vypiju tak tři flaše.“
Vtom ho režisér zastaví:
„Podívejte, takhle by to nešlo. To my do tý televize nemůžeme dát, že vy takhle
pořád chlastáte. Víte co!? Radši místo toho říkejte, že čtete.“
„Tož dobře,“ na to bača.
„Tož ráno vstanu. Přečtu si knihu. Nasnídám se. Přečtu si další knihu. Vyženu
ovce na pastvu. Tam přečtu tak tři knihy. Pak jdu domů. Navečeřím se. Přečtu si
další knihu. No a pak jdu ke kámošu, ten má tiskárnu a tisknem knihy až do
rána.“
Opilý chlap říká v hospodě:
„Už nebudu víc pít
ani míň
tohle je akorát.“
Povídá jedna ženská druhé:
„Hele, Mařeno, vždycky jsem si myslela, že to převtělování duší je kravina, ale
teď tomu začínám věřit. Včera se mi z pálenice vrátilo místo manžela prase!“
Přijde pan Pepa ráno do kuchyně: „Teda Marie, tys mi dala včera zabrat. Ještě
teď se mi klepou kolena.“
„Cože?“ brání se manželka, „ty mizero, vždyť jsi přišel v noci ožralý a až do
rána jsi spal v kozím chlívku.“
Pan Svoboda se vrátil domů až k ránu v příliš dobré náladě. Aby vystřízlivěl,
vykoupal si hlavu ve vědru s vodou. Potom vylil vodu z okna ven. Pod oknem se
ozval zuřivý křik. Pan Svoboda se vyklonil z okna ven a náramně se podivil:
„Kruci, chlape! Jak ses mi dostal do kýble?“
Do baru vejdou dva sportovci, hokejista a fotbalista.
Oba dojdou k baru a hokejista hned: „Whiskey a led…“
Fotbalista: „Whiskey a trávu.“
Proč opilý chlap, když přijde večer domů, nechá šaty ležet na zemi?
.
.
Protože je v nich.
Ptá se číšník zákazníka:
„Přejete si pivo nebo rum?“
„Ano.“
Chlubí se pan Novák:
„Když vypiju několik piv, cítím se jako nově zrozený.“
„Ani se nedivím,“ odpoví pan Koutný, „já bych se taky nepostavil na nohy.“
Magdalena Nováková jako vždycky dělá doma večeři, když se u dveří objeví Tomáš
Bednář:
„Magdo, můžu dál? Musím s tebou mluvit.“
„Jasně, ty jsi vždycky vítaným hostem. Ale kde je manžel?“
„To je právě to, o čem s tebou chci mluvit. Víš, v pivovaře se stala nehoda…“
„Néé! Proboha, nic mi neříkej…“
„Musím, Magdo. Tvůj muž je mrtev. Je mi to moc líto.“
Magda mu padla kolem krku a dala se do usedavého pláče. Po několika minutách se
trochu uklidnila, a ptá se Tomáše:
„Jak se to stalo?“
„Bylo to hrozné. Spadl do kotle s černou čtrnáctkou a utopil se.“
„Ach Bože. Řekni mi pravdu, Tome, byl jeho konec rychlý?“
„No, Magdo… nebyl.“
„Ne?“
„No, popravdě řečeno, třikrát vylezl, aby si došel na záchod.“
Přijde 15-letý mladík do hospody a volá na výčepního „Jedno velký pivo!“
Výčepní se ptá „A bylo ti už 18??“
A mladík odpoví „Tak si dám malý…“
Barman se mě zeptal, co si dám.
Řekl jsem mu: „Chci nějaké překvapení.“
Ukázal mi fotky mojí nahé ženy.
„Opilý muž přišel pozdě večer domů. Zůstal stát v obýváku a koukal jak se kolem
vše točí.
Manželka se ptá: „Karle, ty si nepůjdeš lehnout?“
„Hík… půjdu, škyt… jen co pojede kolem mě postel.“
„Franto, dnes je tak krásně, že si v hospodě sedneme u okna.“
Host si objednává pivo.
„A přejete si světlé nebo černé?“
„No, dovolte, co je vám po tom?“
V pivu je vitamínů jen málo a z toho plyne, že proto ho musíme pít hodně.
Chlápek se vrací po půlnoci domů, táhne z něj, v břiše mu šplouchá. Překoná
šťastně práh u vchodu a tam už na něj čeká žena a spustí, kde že to sakra byl
místo večeře.
„V perfektním novém baru!“ říká manžel.
„Zlatý Bar se to jmenuje, a mají tam všechno zlaté!“
„Nesmysl, žádné takové místo není, ty ožralo!“
„Jasně, že je! Mají zlaté vchodové dveře, zlaté podlahy, dokonce i mušle na
záchodě mají zlaté!“
Nato se chlap dovalí do ložnice a usne. Ženě to nedá a druhý den hledá v
telefonním seznamu, a opravdu, na druhém konci města je Zlatý Bar. Tak tam
zavolá:
„To je Zlatý Bar?“
„Ano, madam, přejete si?“
„Máte zlaté dveře?!
„Ano, samozřejmě máme!“
„Máte zlaté podlahy?!“
„Jistě, madam!“
„A co zlaté mušle?!“
Chvíli je na druhém konci ticho, a pak žena slyší barmana, jak na kohosi volá:
„Hej, Tome, mám pocit, že mám stopu na toho chlapa, co ti včera načůral do
saxofonu!“
Sejdou se takhle milovníci vína a popíjejí. V tom se jeden začne chlubit, že
dokáže podle chuti poznat, odkud víno pochází. Tak mu tedy nalejí sklenku, on
ochutná a povídá: „Hmm, cítím v tom to ostré slunce… zajímavý chuťový ocas…
to bude z Jižní Francie!“
„Ano! Opravdu. To je neuvěřitelné!“ Tak mu dají další sklenku, ať ochutná.
„Hmm, to poznám hnedka, to je z vinice Franty Vocálka!“
„Opravdu! Jak je jen tohle možné?!“
Tak se rozhodnou do té sklenice nachcat, podají mu to, on ochutná a udiveně
povídá: „Hmm, to je zvláštní… divný.. to je moč! Ale, hmm… cítím tam
cukr…. hmm…. Tondo, ty máš cukrovku!“
Dva opilci stojí na ulici, dívají se na oblohu a hádají se, kolik je tam měsíců.
Jeden povídá, že dva a druhý, že tři. Jde okolo třetí a oni sa ho ptají, kolik
je na obloze měsíců. On se zadívá a po chvílce se ptá:
„A v které řadě?“
Uprostřed hospodské rvačky se ozval hlas majitele:
„Tak hoši, ještě každý pár facek a šmytec. Musíme zavírat.“
„Proč pijete?“
„Protože trpím.“
„Jak?“
„Špatně chodím.“
„A proč?“
„Protože mám plochý nohy a země je kulatá.“
Přijde chlap do hospody a objedná si dva rumy. Jeden hodí do sebe a druhej
vylije do kapsy, to se párkrát opakuje, když tu náhle barman říká: „Není to
škoda, lít vždycky ten druhý rum do té kapsy?“
A chlápek říká: „Víš co, hleď si svého a polib mi prdel.“
Z kapsy mu vykoukne malá připitá myška a říká: „Jo a vyřiďte to také svojí
kočce.“
Opilý muž jde po mostě a ptá se strážníka:
„Pane strážníku, mohl byste mně říci, co je to tam dole žlutého?“
„No přece měsíc.“
„Propána, jak jsem se mohl dostat tak vysoko!“
„Jedno pivo,“ poroučí si host. Číšník přinese evidentního napěněného podmíráka.
„Dotočte to, prosím.“
„To není třeba, to dojde.“
Host po chvíli odchází:
„Platim!“
„Bude to 15 Kč.“
Host mu podá desetikorunu.
„Ale říkal jsem 15 Kč!“
„To je v pořádku, to dojde.“
o
V pivnici se ptá host šéfa:
„Co je to tu za divný zápach?“
„Čerstvý vzduch pane, větráme.“
Stěžuje si alkoholik v hospodě:
„Představte si, přišel sem včera v noci domů a ani vlastní děti mě nepoznali. A
když jsem se ráno probudil, nepoznal sem ani já je!
„Ty takovej sportovec, lyžař a piješ slivovici?“
„Co se divíš, zítra neskáču, ale jedu slalom.“
Velmi podnapilý občan se vypotácí z hospody. Potká ho starosta a domlouvá mu:
„Jsi na špatné cestě, Ferdo. Nestydíš se?“
„Proč já? Ať se špatnou cestu stydí obec.“
Muž u barového pultu říká:
„Piju vždy jen tolik, abych svou ženu viděl jen rozmazaně!“
Vsadí se Řek, Američan a Čech o to, kdo uvidí více židlí, když se napije svého
národního alkoholu.
Řek se napije svého Ouzo a Američan se ho ptá:
„Kolik vidíš židlí?“
„Vidím šest židlí!“
Napije se Američan své Whisky a Čech se ho ptá:
„Tak kolik vidíš židlí?“
„Vidím dvanáct židlí!“
Napije se Čech své Becherovky a Řek se ho ptá:
„A kolik ty vidíš židlí?“
A Čech na to:
„A ve které řadě?“
Vyměním vysavač za demižon.
Zn: Přestal jsem vysávat, začal jsem nasávat.
Jde opilec po lese a tak nějak vrazí do stromu, povídá mu tedy:
„Pardon, nezlobte se.“
Za chvíli zase bum a opět: „Pardon, já opravdu nechtěl.“
Když se to stane asi tak po desáté, rezignovaně si sedne na bobek a říká si: „No
nic, radši počkám, až ten průvod přejde…“
V armádě:
„Vojáku, vy nevíte, že pití vína ve velkém množství zabíjí?“
„Voják se nesmí smrti bát, pane kapitáne!“
Přijde ožralý chlap k taxíku a povídá: „Ste volnej?“
„Jo.“
„A vejde se vám tam ještě kuře a basa piv?“
„Jo.“
„BBLeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeah.“
Dva maníky zasypala na horách lavina. Najednou ten jeden vidí, jak se k nim
blíží ten záchranářskej pes, bernardýn se soudkem.
A tak říká tomu druhému: „Hele, nejlepší přítel člověka.“ „No jo, a nese ho
pes.“
Jaké jsou rozdíly v účincích různých alkoholů?
Koňak roztahuje cévy
Víno nohy
A burčák řiť
V rádiu:
„ČR se podle nejnovějších informací umístilo na druhém místě v pití alkoholu.“
Žena sa podívá na muže a muž praví:
„Co čumíš? Dělám co můžu.“
Říká jeden už mírně podnapilej host v hospodě kamarádům:
„Chlapi, asi mi to nebudete věřit, ale dneska tady budu s váma konečně sedět až
do zavíračky!“
Štamgasti: „To není možné! Jak to?“
A on na to: „Protože moje stará odpoledne zemřela.“
„Pepo, slib mi, že kvůli mně přestaneš pít!“
„Ale drahá, já přece nepiju kvůli tobě.“
„Obžalovaný, co jste udělal s tou ukradenou pálenkou?“
„No, prodal jsem jí.“
„A co jste udělal s penězi?“
„No, propil jsem je.“
Jednou večer se takhle policista postavil naproti jednomu baru a čekal, jestli
po zavíračce chytne někoho pro alkohol za volantem. Když začali z baru vycházet
lidi, hned si všiml jednoho, který se doslova vypotácel a začal se motat mezi
auty. Vyzkoušel klíčky u pěti z nich, než našel svoje. Pak seděl pět minut na
předním sedadle ohnutý pod volant a zápasil s klíčky. Tou dobou už všichni
ostatní hosté vyšli z baru a odjeli. Když konečně motor naskočil, policista
neváhal a vyrazil kupředu. Postavil se před rozjíždějící auto. Nechal muže
vystoupit a fouknout do balónku. A nic! Policajt udiveně říká: Sakra, jak je
tohle možné? A chlápek mu povídá: No, dneska sem byl jako volavka určenej já.
Ne všechno je pivo, co je žluté a má pěnu.
„Myslím si, že lidé by měli chodit bosí; opravdu je to mnohem zdravejší.
Například, já když se ráno vzbudím obutý, tak mě pak celý den ukrutně bolí hlava
a ještě mám ke všemu žízeň…“
V Anglii se konaly velké pivní slavnosti a po jejich skončení se v místním VIP
baru potkali šéfové velkých pivovarů. Chlápek od Budweiserů povídá barmanovi:
„Přineste mi pohár tekutého zlata, dokonale vychlazený Budweiser.“
Ředitel britské pobočky Heinekenu povídá:
„Přineste mi půllitr krále piv, Heinekena.“
A ředitel Guinessu usedne k nim a povídá barmanovi:
„Přineste mi kolu.“
Barman se zarazí, ale bez mrknutí oka před něj postaví kolu. Vedle sedící šéf
Budweiseru se vyjeveně ptá:
„Ty si nedáš Guinesse ?!?“
„No, když jsem zjistil, že vy nepijete opravdový pivo, nechtěl jsem trhat
partu.“
„Pepo, ty jsi prý přestal pít?“
„Ano, to je pravda!“
„A co tě k tomu vedlo?“
„Nechci ten bordel, co tu teď panuje, vidět dvakrát!“
