Na zahradě nemáme ani zdaleka jen záhony, nýbrž zde často najdeme i ovocné stromy. A není divu, vždyť kdo z nás by si nerad utrhl čerstvé jablko či hrušku přímo z větve? Se současnými změnami klimatu se však stále mnoho lidí pokouší pěstovat i něco exotičtějšího, například citrusy. Je však otázkou, zda mají vůbec nějakou šanci na úspěch.
V první řadě je potřeba si přiznat, že bydlíme v mírném klimatickém pásu. Většina exotického ovoce pak pochází ze subtropického, případně tropického pásu, kde jsou v létě větší teploty a zimy jsou naopak mírnější. Lze pak pochopit, že například citrusový strom či agáve nám nejspíš na zahradě příliš neporoste, i když může vydržet rok či dva, pokud budou příznivé podmínky. Plodů se však nedočkáme.
Nějakou šanci máme, pokud bydlíme v nejteplejších oblastech naší země, například na jižní Moravě či v Polabí. Zde by případně citrus i mohl dlouhodobě růst, jelikož teploty jsou zde poněkud vyšší než v ostatních částech naší země – dost na to, aby byl rozdíl citelný. Navíc je pravdou, že vždy můžeme použít například skleník, a pěstovat je zde. Ani to však není ideální řešení, neboť kromě teploty jsou tu ještě další faktory.
Tím prvním je zkrátka fakt, že v teplejších pásech dostávají rostliny i přes zimu více slunečního světla. U nás se v zimě stmívá poměrně brzy a naopak svítá později, a čím více na sever jdeme, tím je tento trend silnější. V zimním období tak tropické rostliny u nás nemají ani zdaleka tolik slunečního svitu, kolik by potřebovaly.
V neposlední řadě nesmíme zapomenout na to, že jsme vnitrozemská země, kdežto většina zemí, kde se pěstuje exotické ovoce, je přímořských. To znamená vyšší vlhkost vzduchu a také menší rozdíl mezi letními a zimními teplotami. Právě na tyto podmínky jsou rostliny zvyklé, a je to něco, co jim dnes s výjimkou specializovaných skleníků dokážeme jen velmi těžko nahradit. Rozhodně je tedy nemůže mít na zahradě běžný zahrádkář a očekávat úspěch.